Například: Dobré zprávy
Zdravé srdce: jak udržet vitalitu a dosáhnout dlouholetosti

Onemocnění srdce a cév postihuje muže i ženy, často v nejproduktivnějším věku. Vzhledem k tomu, že tato onemocnění jsou v raných fázích bez zjevných příznaků, jednoduše nebolí, jsou veřejnosti více známy až závažné stavy, jako např. angina pectoris, srdeční infarkt. Jejich vznik a vývoj lze výrazně ovlivnit změnou životosprávy a omezením rizikových faktorů. Jak často pracujeme až do vyčerpání, snažíme se unést těžké břemeno starostí a zodpovědnosti? Proč to děláme? Na to se můžeme zeptat sami sebe. Je to možná proto, abychom měli prostředky a mohli si života užívat naplno, neměli nouzi, aby se nám otevřely nové obzory a my mohli cestovat… Ale dosáhneme vždycky toho, o co tak moc usilujeme? Namísto radosti ze života cítíme velkou únavu, trpíme poruchami spánku… Děláme si velké plány na víkend a když se konečně dočkáme soboty, uvědomujeme si, že nemáme ani dost sil na odpočinek. Proč to tak je? Srdce a jeho možnosti jsou omezené a neodpouští nedbalé zacházení. Riskujeme tak, že zaplatíme vysokou cenu – srdečně cévní onemocnění.

      Onemocnění srdce a cév mají na svědomí více než 58% všech úmrtí. Postihují muže i ženy, často v nejproduktivnějším věku. Vzhledem k tomu, že tato onemocnění jsou v raných fázích bez zjevných příznaků, jednoduše nebolí, jsou veřejnosti více známy až závažné stavy jako např. angina pectoris, srdeční infarkt. Jejich vznik a vývoj lze výrazně ovlivnit změnou životosprávy a omezením rizikových faktorů.
      Kardiovaskulární soustava člověka, která se vyvíjela v procesu biologické evoluce, se během tisíciletí lidské historie téměř nezměnila. Ale vždyť náš způsob života je velmi odlišný od životního stylu našich předků. V dřívějších dobách vyžadovaly přesuny, získávání potravy, vytvoření bydlení a další činnosti velké množství energie a svalové síly. Oběhová soustava člověka je založena na přesně takovém intenzivním a aktivním způsobu života. Pro normální fungování oběhového systému by měl člověk denně ujít nejméně 6 km. Může se zdát překvapivé, že většina kardiovaskulárních onemocnění vzniká ne kvůli nadměrné zátěži, ale naopak. Zní to neobvykle jen na první pohled. Každý samozřejmě ví, že bez cvičení se svaly zeslabují. A srdce je přece také sval, který potřebuje zátěž stejně jako ostatní svaly v těle. Navíc svalová tkáň se nachází také v krevních cévách a potřebuje cvičení.
     Nečinnost svalů tedy způsobuje fyzickou slabost člověka a snížení přirozené výdrže. To způsobuje náchylnost člověka k různým bakteriálním a virovým onemocněním. Infekce se může mimochodem rozšířit i do jiných částí těla, například do srdce. Chřipka nebo angína mohou tedy způsobit komplikace, například v podobě myokarditidy (zánět srdečního svalu).
     Lidé, kteří mají sedavý životní styl, jsou více náchylní k obezitě. Při obezitě vznikají respirační tísně (dušnost), což vede k plicnímu a srdečnímu selhání. Navíc u lidí s nadváhou se výrazně zvyšuje riziko vzniku aterosklerózy, protože zatížené cévy nezvládají rostoucí objem krevního toku. Ochablost kardiovaskulárního systému může vést k dalším zdravotním problémům. S velkým poklesem fyzické aktivity u většiny moderních lidí se zvýšila neuropsychická zátěž. Je to většinou zapříčiněno obrovským množstvím informací, které denně přijímáme prostřednictvím médií. Vzhledem k tomu, že většina z těchto informací v nás vyvolává negativní emoce, je zřejmé, jak silně je přetížen nervový systém člověka. Nervová a kardiovaskulární soustava jsou úzce propojeny.
     Každá silná emoce v těle vyvolává určitou reakci, která je spojená s alespoň minimální změnou v prokrvení orgánů. Když se například stydíme, zčervenáme kvůli přítoku krve do tváře. Když máme strach, máme zimnici a třeseme se, pak to znamená, že se do krve dostalo mnoho stresového hormonu – adrenalinu. Když máme starosti, zvyšuje se srdeční tep. A takových příkladů reakce organizmu na naše emoce je spousta. Za každou, i když drobnou změnou v krevním oběhu, stojí kardiovaskulární systém. Příroda nám dává možnost, jak odstranit přebytečné napětí v těle: člověk je vystavěn tak, že se nervové napětí snižuje fyzickou aktivitou. Ale pokud je rovnováha mezi fyzickou a neuropsychickou zátěží porušena, reakce na emoční stres je příliš závažná a dlouhodobá. Tak se v kardiovaskulární soustavě začínají vyvíjet taková onemocnění jako jsou hypertenze, ateroskleróza, ischemická choroba srdeční, infarkt myokardu. Někteří lidé pro navození „pocitu svalové radosti“, jak to pojmenoval I. P. Pavlov, požívají prostředky k nastartování organismu. Ocitají se tak v zajetí zlozvyků a zapomínají na to, že alkohol, tabák a navíc i drogy mohou způsobit vznik mnoha kardiovaskulárních onemocnění, zejména ischemické choroby srdeční.
 
 Prevence
 Prevence kardiovaskulárních onemocnění se skládá ze souboru opatření, která jsou společná pro většinu z těchto chorob, některá onemocnění ale vyžadují individuální přístup. Kardiovaskulární onemocnění vzniká především na základě neuropsychické zátěže. Z tohoto důvodu je snížení stresu prvním krokem v prevenci kardiovaskulárních onemocnění. Kupodivu „nejvýbušnějším“ místem je z neuropsychického hlediska domov. Na pracovišti, kde jsou cizí lidé, se snažíme potlačit své negativní emoce, ale doma se chováme jinak a dovolíme si vychrlit zlobu a negativní pocity. A u nás doma často reagují stejně. To vyvolává vzájemné urážky, napětí a... kardiovaskulární onemocnění. Kdybychom si jenom uvědomili, že pohodu a klid za nás v našem domě nikdo neudělá, jen my sami! Kdybychom mohli změnit svůj vztah ke světu, být hodnější, pak by počet srdečních problémů byl mnohem nižší. Kardiologové tedy radí, abychom měli přejícný vztah k sobě i k lidem kolem, chovali se dobrosrdečně, naučili se odpouštět z celého srdce a zapomněli na urážky.
     Každý člověk potřebuje pozitivní emoce. Ty jsou totiž silným preventivním prostředkem. Zajistí nám je dobré knihy, dobré filmy, kontakt s přáteli, aktivní a šťastný rodinný život. Nezbytnou součástí prevence kardiovaskulárních onemocnění je fyzicky aktivní životní styl. Patří sem sport, dlouhé pěší procházky, plavání, turistika a jakákoli fyzická aktivita, která přináší radost. Je také dobré naučit se otužovat: střídání studené a teplé sprchy, polévání studenou vodou, chůze naboso ve sněhu, návštěva parní lázně nebo sauny apod. To všechno posiluje cévní stěny a zabraňuje vzniku mnoha závažných onemocnění.
     Odpočinek by měl být plnohodnotný. Normální spánek by měl trvat alespoň 8 hodin denně. Samozřejmě nemůžeme nezmínit takovou důležitou součást našeho života jakou je výživa. Je dokázáno, že nadbytek tuků v naší stravě nebo příliš kořeněná a slaná jídla jsou hlavními příčinami nadváhy a mají špatný vliv na pružnost cév, čímž narušují krevní oběh. Některé potraviny tonizují organismus a ovlivňují kardiovaskulární systém. Jsou to především čaje, káva a alkoholické nápoje, které bychom neměli nadměrně konzumovat. Kouření má největší negativní vliv na kardiovaskulární soustavu. Kuřáci jsou náchylní téměř ke všem kardiovaskulárním onemocněním. O alkoholu se dá říct, že například malé dávky vína příznivě ovlivňují fungování organismu, ale kouření má na lidské zdraví pouze negativní vliv. Z tohoto důvodu se tolik doporučuje přestat s kouřením.
 
     Shrneme-li výše uvedená fakta, můžeme říct, že fyzická aktivita, pozitivní postoj vůči sobě i světu, zdravá výživa, vyhýbání se škodlivým návykům a pravidelné kontroly u kardiologa – to je základ, který je nutné zajistit, aby se nám kardiovaskulární onemocnění vyhýbalo.
 
Překlad ze zdroje: http://zdravica.me/news/

Líbí se mi 9



Zdravé srdce: jak udržet vitalitu a dosáhnout dlouholetosti - Hodnocení: 5.00 z 5.00 . Počet hlasů: 9
Podobné články:



Zanechat komentář

Myšlenka dne

Pokud budeme shovívaví ke zlu, pak si ani nevšimneme, jak se staneme lhostejní k dobru.


Kalendář událostí

Zasílání aktuálních informací o nových článcích na stránkách Polahoda a dalších projektech MSH "ALLATRA"