Například: Dobré zprávy
Vnitřní duchovní opora

Mnohým lidem chybí v životě to nejdůležitější - vnitřní duchovní opora. Každý, podle toho, jaké myšlenky v jeho vědomí převládají, interpretuje tento „nedostatek něčeho velmi důležitého” po svém. Někdo je smutný, že nemůže najít klid, jinému chybí štěstí v rodině, dobré vztahy mezi partnery, s dětmi, někomu chybí v životě blízký milovaný člověk, jinému vlastní dům, materiální dostatek, dobrá práce, a někdo trpí tím, že nemůže najít dobrého učitele, rádce v duchovních a jiných otázkách, a tak dále. Ale tohle všechno má jeden společný základ. Systém Živočišného rozumu, dokonce i v duchovních otázkách, vždy směřuje člověka na hledání pouze ve vnějším světě, a to takzvaných „berliček“, o které se může opřít a tím ho vlastně odvádí od vytváření své vnitřní duchovní opory. Proto lidé často přenášejí veškerou zodpovědnost za sebe a za své životy na někoho jiného, dokonce i při duchovním hledání.

V dnešní době si lidé při hledání čehokoli zvykli zaměřovat pozornost pouze na vnější hmotný svět, a tak se ani nezamýšlí nad tím, že to je provokace mysli, která se snaží nahradit skutečnou práci na sobě hledáním materiálního, odvádí pozornost člověka od myšlenky vytvořit skutečnou duchovní oporu ve svém nitru.

To znamená, vytvořit životodárné vnitřní spojení s duchovním světem, díky kterému člověk doopravdy žije, a o které se opírá v tomto dočasném smrtelném těle a hmotném světě s jeho iluzorními problémy. Je to vnitřní duchovní opora, díky které člověk cítí, co je to věčný život, opravdové štěstí a pravá svoboda. A pokud duchovními praktikami a prací na sobě toto spojení posiluje, postupně si uvědomuje zásadní rozdíl mezi skutečnými hodnotami duchovního světa a iluzorními záměnami živočišného rozumu.

Proč například, lidé neustále hledají duchovního učitele, který by je měl vést na duchovní cestě místo toho, aby sami našli svou vnitřní duchovní oporu, živý dialog s Bohem skrze hluboké pocity uvnitř sebe?

Pro lepší pochopení uvedu příklad. Po přečtení knihy AllatRa začínají někteří lidé v první řadě klást otázku: „A kdo je Rigden Djapo?“ Je paradoxní, že se na to ptají i ti, kteří byli obeznámeni s předchozími knihami.

Proč se lidé ptají na tuto otázku, a jak na ni odpovědět? Vzhledem k znalostem obsaženým v knihách, jednoznačná odpověď na otázku, kdo Rigden Djapo opravdu je, není možná. Všechno to budou jen přívlastky. Tuto otázku lidé pokládají proto, že znalosti, které přinesl do světa Rigden, ovlivňují nejniternější hlubiny lidské duše a odhalují mnohé z toho, co bylo před člověkem skryto. Bohužel člověk, šokovaný objevenou Pravdou, místo toho, aby začal vytvářet svou vnitřní duchovní oporu, spěchá hledat vnější opory v tomto hmotném světě. Takže jeho otázka vycházející z pýchy a nepochopení zní: „Kdo je Rigden Djapo?“ místo toho, aby si položil otázku: „Kdo se ve mně ptá? Kdo vlastně jsem?“. Skutečně duchovní člověk, to po přečtení knihy cítí a chápe, kdo vlastně přinesl do tohoto světa tak jedinečné duchovní znalosti, a jak důležité jsou pro každou žijící osobu. Přívlastky končí, když se v člověku projevují hluboké city.

Problémy u člověka vznikají ne z toho, jak žije, ale z toho, o čem přemýšlí. Vše začíná jeho vnitřním světem, od něhož záleží, jak se člověk projevuje ve vnějším světě. Proč vyvolává setkání se skutečnými projevy duchovního světa v tomto materiálním světě často v lidech odpor a odmítnutí? Proč vznikají různé obavy? Proč právě pravda o jejich nitru vyvolává v lidech největší strach? Co nutí člověka vydávat se za ateistu? Proč mnoho lidí začíná mít tajné pochybnosti o Bohu, a to i v případě, že celý život byli zastánci toho či jiného náboženství? Co vyvolává v lidech lenost, strach, a to již při prvním setkání s informacemi, které radikálně mění jejích osud? Proč se tolik lidí snaží aplikovat duchovní znalosti, nikoli pro práci na sobě, ale ke zvýšení pocitu velikášství? Jaká je hlavní šablona Materiální podstaty, která ignoruje a kritizuje Duchovní podstatu, vytváří nejrůznější skryté pochybnosti a vyvolává otevřené útoky či provokace prostřednictvím aktivních vodičů Živočišné podstaty?

Základem všech těchto bojů a odporů, které vznikají v lidském vědomí a manipulují s ním, je hlavní nástroj živočišného rozumu – pýcha. Ona brání jakémukoli čistému projevu duchovního světa, ona zvyšuje důležitost svého „já” a dává mu převahu nad duchovním světem. Pýcha vytváří iluzi velikášství a osobní důležitosti, zvyšuje převahu dočasného hmotného světa nad věčným duchovním, nad důležitostí duchovního osvobození a spojení se svou duší. Je to pýcha, která nutí člověka k tajné a otevřené manipulaci lidmi, k tomu, aby hájil své názory, dokazoval svou pravdu zaslepený šablonami systému materiálního světa. V takových chvílích si lidé myslí, že dokazují svůj „autoritativní názor“, staví svoji vlastní „říši vlivu“ a „jsou svobodní ve všem“. Ve skutečnosti je to aktivní obrana pozice Materiální podstaty, která se podvědomě snaží vrátit probouzejícího (odpojeného od systému) zase do duchovního spánku, snaží se zasít svár a pochybnosti a zapustit negativní vlnu, která živí živočišný rozum. Takový člověk si myslí, že brání své „správné pozice“, ve skutečnosti se však drží svých šablon a utvrzuje v sobě materiální podstatu.

Takoví lidé považují sebe za „soběstačné“ a necítí potřebu pracovat na sobě a vyvíjet se duchovně. Mohou mluvit o duchovním, používaje duchovní pojmy, ale v jejich slovech není čistota mysli a záměrů, nejsou v nich zkušenosti, které dává jen práce na sobě. Oni jen hodně mluví, ale ve skutečnosti sledují své tajné touhy a ještě více se vzdalují své duchovní podstatě. Bohužel si ani neuvědomují, ve chvíli takových agresivních výbuchů pýchy, že slouží pouze jako průvodci živočišné podstaty, která působí proti jakýmkoli projevům duchovní síly v tomto materiálním světě.

Hmotný svět je pro člověka jen hra iluzí, které vytvářejí podmínky pro jeho vnitřní volby, a předurčuje jeho posmrtný osud. Všechno v tomto hmotném světě je relativní, iluzorní a přechodné, vše má svůj náhlý začátek a nečekaný konec. Pro člověka není vlastně ani minulost, ani budoucnost. Je jen přítomný okamžik, ve kterém uskutečňuje svou volbu. Je třeba spěchat s vytvořením své vnitřní duchovní opory, dokud máme možnost výběru.

Vnitřní duchovní opora pomáhá člověku najít svoji skutečnou podstatu, být nebojácný, být v neustálém spojení s duchovním světem bez ohledu na vnější okolnosti, které ho potkávají v životě. Pomáhá rozpoznat záměny a nástrahy živočišného rozumu a různé připoutanosti k vnějšímu dočasnému světu.

Díky ní se člověk stává čistým průvodcem duchovní síly v hmotném světě, zasévá semena duchovní Pravdy všude, kde by nebyl, co by nedělal, s čím by nepřišel do styku. Lidé se musí snažit vytvořit vnitřní duchovní oporu, cestu k věčnosti, protože život je příliš krátký. To je to hlavní, na co má být zaměřena pozornost člověka, všechno ostatní se poskládá v životě samo a člověk bude vědět, kdy a co říct nebo udělat, když to bude opravdu nutné a důležité.

Anastasia Novych

 

Vyměnit celou Věčnost za okamžik? V čem je ten smysl? Trpět v náručí kůže, sloužit hadrům, které chátrají den po dni... A v tom je život? Život je nekonečný! Není tam žádné trápení, Duše se netrhá, vždyť Duši přeci nejde obnosit. A šaty Dům nemají, jen ty kumbálky, kde jsou dočasně uloženy. Skutečný Dům má jenom Duše! A právě Duše tíhne tam, kde je Věčnost rodící pocit Domova, který člověk celý život hledá.

Rigden Djapo z knihy «AllatRa»

Líbí se mi 44



Vnitřní duchovní opora - Hodnocení: 5.00 z 5.00 . Počet hlasů: 44
Podobné články:



Zanechat komentář

Myšlenka dne

Moudrost je bohatstvím duše, nikoli věku.


Kalendář událostí