Každý z nás má za sebou nejakú cestu životom. So svojimi skúsenosťami, prežívaniami...so svojou minulosťou. Napriek tomu, že nás v ňom postretne aj veľa pekného, vo svojom hlbokom vnútri prežívame tmu, nepochopenie a beznádej bytia. Bez Prapôvodných Znalostí nevidíme Podstatu, nepoznáme Zmysel svojej existencie. Len blúdime životom a nechápeme prečo.
Je to s nami tak, ako hovorí starec Antonij so Senseiom v knihe Ptáci a kámen od Anastasie Novych: "A ony jsou, děti ty, jako koťata malá, slepá již od narození. Nevidí, kam jdou..."
Boh nám aj ukazuje cestu... ale my nevidíme, nepočujeme. Snažíme sa prispôsobiť okolitému svetu, robiť všetko tak, ako nám vnucuje Živočíšny rozum. Strácame sa v labyrinte života a ani o tom nevieme. Na hlbokej vnútornej úrovni cítime, že to tak nemá byť, že nám v živote Niečo chýba, ale balast Živočíšnej podstaty v každom z nás dáva o sebe vedieť s takou intenzitou a silou, že prehluší každý záchvev našej Duše.
Je to aj moja skúsenosť. V tej časti života, keď som začala dávať prednosť vonkajšiemu pred vnútorným, to so mnou išlo "dolu z kopca". Čím viac som sa snažila zapadnúť do systému, tým som sa cítila horšie a horšie. Obviňovala som z toho všetkých a všetko, a nechápala čo sa so mnou deje. Nerozumela som ničomu. Aj keď mi "rozum" potvrdzoval správnosť rozhodnutí a činov, vnútro hovorilo niečo iné. Až som nakoniec necítila vôbec nič, len beznádej mojej existencie. Márnosť všetkého.
V tomto iluzorním světě je všechno pomíjivé, jako přelud v poušti. Všechno, co na tomto fyzickém světě máme, nemá hodnotu, protože je prchavé. Musíme si pospíšit naučit se cítit Duši a poznávat to překrásné, protože vše na tomto hmotném světě, včetně lidského života, není více než bublina pěny na mořském písku.
AllatRa A. Novych
Hľadala som niečo, čo by mi pomohlo od toho ukrutného vnútorného tlaku. Alkohol? Och nie, uvedomovala som si, že mi to aj tak nepomôže a skončím ako veľa mojich známych. Tak čo? Veď sa to nedá vydržať! Zabijem sa! To ma zbaví tlaku určite. Ale ja sa bojím! Nemôžem to urobiť, nedokážem to! Životina si prišla na svoje. Papkala za každých okolností.
To jsou ty nejradikálnější záměny Živočišného principu, dominujícího ve vědomí. A pramení od toho, že člověk přestává chápat sám sebe, svoji duchovní podstatu, která tvoří skutečný smysl jeho života. Jeho přízemní egoismus zkresluje chápání síly vnitřního přání Duše stát se svobodnou a nezávislou na materii, vyrvat se z jejího zajetí. Člověk již nechápe své upřímné pocity. Zavírá se přede všemi ve své sobecké pevnosti. Začíná zkoušet masky, podoby, jednu za druhou, které mu navrhuje Živočišný princip.
AllatRa A. Novych
A vtedy z môjho najhlbšieho vnútra vyšla úprimná prosba k Tomu, Ktorý po celý čas mojej vnútornej slepoty čakal, kedy príde táto chvíľa: "Pane Bože, ja nechápem zmysel života, prosím Ťa, pomôž mi!"
Nejvyšší smysl života každého jednotlivce spočívá v poznání své duše. Všechno ostatní je dočasné, pomíjející, prostě jen prach a iluze. Jediná cesta, jak poznat svou duši, vede přes vnitřní Lásku, přes mravní očištění svých myšlenek a přes zcela neotřesitelné přesvědčení, že tohoto cíle dosáhneš, tedy skrze vnitřní víru... Dokud z tebe ještě sálá život, nikdy není pozdě poznat sám sebe, najít v sobě svou podstatu, svůj svatý, životodárný pramen duše… Vyznej se sám v sobě a pochopíš, kdo opravdu jsi.
Sensei ze Šambaly. Kniha I. A. Novych
A On ma vypočul. Vo svojej Dobrote a Láske dlho čakal, kým sa k Nemu úprimne obrátim. Všetko sa stalo, keď nadišiel čas. Keď som dozrela vnímať svet ináč. Najdrahší Boh mi poslal také Znalosti skrze knihy od Anastasie Novych, ktorým ani moje vedomie nedokázalo odporovať.
Rigden: Jak zachránit svoji Duši? Ve skutečnosti na tom není nic složitého, pokud každý den svého života o tento cíl usilujete. Pak rozumíte své Duši a tím znáte smysl své existence. K tomu samozřejmě potřebujete Znalosti o sobě i o své podstatě, a také to nejdůležitější v lidském životě - pracovat na sobě. Člověk uvnitř sebe nese zrnka různých výhonků své Podstaty, ale pouze jedno z nich je pravdivé. Proč člověk hledá smysl svého příchodu na tento svět a je velmi znepokojen tajemstvím bytí až do samého odchodu? Protože i když je tady dočasně, má možnost změnit svou podstatu. Smyslem lidské existence na tomto světě je duchovní růst, snaha o vystoupení ze stavu sníženého hmotného vědomí a přechod do duchovních výšin, povznesení se, přeměna, vzlet do svého poslání a rozkvět všeho nejlepšího, co v sobě člověk má. Když člověk získává křídla seberozvoje, tato jej povznášejí do výšin poznání Pravdy a zušlechťují jeho podstatu.
AllatRa A. Novych
Čítaním kníh od Anastasie Novych a sledovaním všetkých vychádzajúcich relácií s Igorom Michajlovičom Danilovom sa mi krôčik po krôčiku začali otvárať Duchovné oči. To slepé mačiatko vo mne začalo vidieť celú Krásu Duchovného sveta. Vydala som sa na najkrajšiu, najpodstatnejšiu a najhodnotnejšiu cestu k Pochopeniu... Je to cesta spoznávania Jeho Lásky, Jeho Krásy, Jeho Prejavov navonok i v mojom vnútri. On mi zosiela všetko, čo potrebujem. Jeho prejavy vidím vo všetkom a všade...Od jesennej hmly, cez úsmev malého dieťaťa, až po novú reláciu o Prapôvodnej fyzike...
Boh je všade a vo všetkom!
Nič sa nedalo urýchliť, všetko malo svoj čas. A tak to má byť. Bez očakávaní, bez ambícií začala vo mne rásť najdôležitejšia túžba môjho života – spoznať Boha a splynúť s Ním...
Dennodenne sa presviedčam o Jeho Dobrote a Láske. Boh mi prináša veľa nádherných Prekvapení a Darov. Je so mnou a ja s Ním, ako to opisujem vo svojej básničke Obdarená...
Obdarená
Dostala som Kľúče od nádhernej komnaty.
V nej stretneme sa spolu, len Boh a ja!
Len ja a Ty!
Vošla som dnu...Och, koľko Krásy v Pokladoch vzácnych ponúka mi.
Ja čítam Slovo a počúvam Ho, poznávam Dušou... a je v Ňom všetko!
A ovenčená Jeho Klenotmi, obdarená Jeho Darmi, pozerám cez okno komnaty.
Zinaidine Okná priezračné sú...
Otváram prvé Okno – vdychujem Vôňu Boha!
Otváram druhé Okno – pozorujem Krásu Boha!
Otváram posledné Okno – cítim Lásku Boha:
- vstávam! - skáčem! - padám!
- cítim Náruč Boha!
JE SO MNOU A JA S NÍM!
Hanka
Som ako slepý, ktorý dostal možnosť znovu vidieť . Počet hlasů: 381 |
pripojuji se k predeslym komentarum. Pokud clovek pise z vlastni zkusenosti je to citit :)
Krásně to souzní s tím, co cítím uvnitř. Děkuji. Osobní zkušenost je ta nejcennější, nikdo ji už nevyvrátí.
“Život je nepředvídatelný a může se v něm přihodit ledacos, dokonce neuvěřitelné věci, které si ani nedovedete představit.
Michal 09.03.2020 12:57 Odpověď
Krásná a smysluplná slova…