V zelené zahradě jablůňka malá.
V ní útlá žena – bílé šaty,
vlasy plné kopretin.
A vítr čechrá jí vlasy
a zvonky znějí.
Slunce hladí jí ramena
a bílé chmýří pampelišek
stoupá k nebi.
Stojí rovně a její ruce jsou plné darů,
ústa rudá plná dobrých slov.
A modré oči, naplněné Jasem z Nebe
laskají krajinu, každý kout i krov.
Kam vstoupí, tam roste pokoj a něha,
kam vkročí její noha, tam láska se zelená.
Požehnaný je ten kraj, ta zem,
kde v srdci zpívá si Slovanská žena.
Lenka
Slovanská žena . Počet hlasů: 43 |
“Pokud chceš rozesmát Boha, řekni mu o svých plánech.
Zanechat komentář