Například: Dobré zprávy
Reparativní regenerace meziobratlových plotének

pokračování z minulého čísla (12/2015)...

V lékařství se rozlišuje fyziologická, reparativní (obnovitelná) a patologická regenerace. Pod fyziologickou regenerací se rozumí nepřetržité obnovování struktur (například proces buněčné, vnitrobuněčné obnovy, vnější vrstvy kůže atd.). Rád bych vás upozornil především na reparativní regeneraci. Prostřednictvím reparativní (obnovitelné) regenerace dochází k obnově tkání při úrazech, procesech degenerace a jiných patologických stavech, jež jsou doprovázeny masovým odumíráním buněk. Podstatu reparativní regenerace tvoří tytéž mechanizmy jako v případě fyziologické regenerace. Rozdíl je pouze v intenzitě a projevech. Jinými slovy je tedy reparativní regenerace přirozenou reakcí organizmu na poškození a charakteristické pro ni je zesílení fyziologických mechanizmů obnovy specifických tkáňových elementů nebo jiného orgánu.

 

Rozlišujeme úplnou a částečnou regeneraci. O úplné regeneraci (restituci) mluvíme tehdy, když je v procesu reparativní regenerace ztracená tkáň nahrazena rovnocennou specializovanou tkání. K částečné regeneraci (substituci)dochází tehdy, když na místě defektu vyrůstá nespecializovaná pojivová tkáň, která se následně jizví (hojí se prostřednictvím zjizvení).

Vědci zjistili, že efektivita procesu regenerace závisí na podmínkách, ve kterých tento proces probíhá. Utlumit, posílit nebo kvalitativně změnit proces regenerace mohou různé faktory: specifika látkové výměny, věk, výživa (trofika), stav nervového a endokrinního systému, intenzita průtoku krve v poškozené tkáni, přidružené choroby, celkový stav organizmu a tak dále.

Lidský organizmus je unikátní svým uspořádáním a složitostí procesů, které v něm probíhají. V průběhu celého jeho života v něm neustále probíhají procesy rekonstrukce a obnovy. Fyziologická a reparativní regenerace hrají důležitou roli a představují v podstatě strukturní základ veškerých různorodých projevů životaschopnosti organizmu jak ve stavu normy, tak i ve stavu patologie.

Bylo by zcela chybné domnívat se, že u člověka jsou regenerační mechanizmy nedokonalé. Jen jsou ke dnešku stále málo prozkoumány. V průběhu každého dne dochází v lidských buňkách k mnoha poškozením DNA. Pokud by tato poškození nebyla díky reparaci včas odstraněna, mělo by to velmi smutné následky.

V době, kdy jsem se začal věnovat vědeckému zkoumání zaměřenému na detailní (experimentální a klinické) studium každého stádia rozvoje degenerativně dystrofického procesu v meziobratlových ploténkách a také jsem se snažil vypracovávat principy a metody cílené léčby meziobratlových plotének, bylo už známo mnoho poznatků o patologických procesech probíhajících v ploténce.

Například na základě předběžných výsledků morfologických, biochemických (histochemických) výzkumů bylo stanoveno, že úroveň fyziologické regenerace v tkáni meziobratlových plotének je příliš nízká v důsledku toho, že samotné chondrocyty a chondroblasty jsou málobuněčné. Jen připomenu, že chondrocyty jsou zralé buňky fibrózního prstence a pulpózního jádra meziobratlové ploténky vznikající z chondroblastů a chondroblasty jsou mladé buňky chrupavčité tkáně, které vznikají při obnově této tkáně a aktivně formují mezibuněčnou hmotu (věnovali jsme se jim už v kapitolách „Meziobratlová ploténka“ a „Počátek rozvoje osteochondrózy“).

Chondrocyty mohou existovat a také fungovat dlouhou dobu, potřebují k tomu ovšem optimální podmínky. V jejich případě to znamená, že jsou obklopeny mezibuněčným matrixem, který se velmi málo mění. Množství buněčných elementů fibrózního prstence v jeho vnějších částech se pohybuje okolo 500 buněk na 1 mm2 řezu tkáně. Jejich množství se ovšem výrazně snižuje směrem k místu, kde přechází v pulpózní jádro. Na 1 mm2 plochy řezu tam připadá asi 40 buněk. Jinými slovy je pulpozní jádro, na jehož buňky připadá hlavní odpovědnost za regeneraci meziobratlové ploténky, jednou z málobuněčných tkání organizmu. Navíc malý počet chondrocytů v jednotce objemu tkáně nemůže odolávat zvýšenému opotřebovávání základní hmoty, což při stabilně příliš vysoké zátěži může vést k rozvoji patologie.

 

Vzniká otázka:jak vytvořit podmínky pro aktivní regeneraci komponentů základní hmoty degenerující meziobratlové ploténky tak, aby bylo možné plnohodnotně obnovit ploténku a její funkce? Experimentální použití různých preparátů stimulujících regeneraci buněk meziobratlové ploténky (včetně jejich zavedení do ploténky, až po očištěné kmenové buňky) nepřineslo pozitivní výsledky a stanovený úkol to nevyřešilo.

Důležitou roli v procesu obnovy ploténky hraje také mezibuněčná hmota. Jak si už zajisté pamatujete, plní mezibuněčná hmota nejrůznější životně důležité funkce pro buňky a tvoří základ pojivové tkáně. Biochemikové stanovili, že postupná změna složení mezibuněčné hmoty zásadním způsobem mění funkční vlastnosti meziobratlové ploténky a její biomechanickou odolnost. Tento fakt vedl k pesimističtějšímu pohledu na hypotézu o dokonalé nevratnosti patologických změn meziobratlové ploténky, protože jakoby mluvil o tom, že jakékoli pokusy zastavit degeneraci meziobratlové ploténky a tím spíš i dosáhnout v ní úplné reparativní regenerace (a to i když je tento proces komplikován výhřezem meziobratlové ploténky), jsou odsouzeny k absolutnímu neúspěchu. Tím vznikl ještě jeden, zdá se, že neřešitelný, úkol.

 

Druhým důležitým aspektem je výživa ploténky. Je známo, že meziobratlová ploténka je tou nejvíce avaskulární tkání (zcela bez cév) v lidském těle a neustále je podrobována kompresnímu zatížení v řádech desítek, někdy i stovek kilogramů.

Bylo prokázáno, že jediným efektivním stimulátorem toho, aby výživné látky postupovaly do meziobratlové ploténky, je dávkované zatěžování (pěší chůze). Na to bych vás rád upozornil. Vliv nemá ani působení statických póz nebo velké zatěžování, ale právě dávkované zatěžování, a to díky přirozenému výchozímu způsobu lokomoce člověka, tedy díky chůzi! Aktivní difúze, přísun metabolitů do meziobratlové ploténky (výživa ploténky) začíná asi 15 až 20 minut poté, co je započata nepřerušovaná klidná chůze vycházkovým tempem, která by měla trvat 1,5–2 hodiny (pro dostatečnou denní výživu plotének).

Takovou chůzi nelze ničím nahradit! Chůze na trenažérech („běžící pás“ apod.) je za tímto účelem neefektivní, protože při ní nedochází k prostorovému pohybu, svaly pracují trochu jinak, jinak je přerozdělována zátěž a tak dále. Přírodu prostě nejde oklamat!

 

pokračování v příštím čísle...

Z knihy Osteochondróza pro profesionálního pacienta od akademika Igora Danilova.

Líbí se mi 39



Reparativní regenerace meziobratlových plotének - Hodnocení: 5.00 z 5.00 . Počet hlasů: 39
Podobné články:



Zanechat komentář

Myšlenka dne

Je nezbytné na sobě stále pracovat a učit se novým věcem. V životě je cenná každá minuta, kterou musíme použít jako dar Boží ke zdokonalování své duše.


Kalendář událostí