Řekni mi o sobě

    Posaď se…Uklidni se. Pozoruj.

      Zvučení světa…Vše zvučí…

            Slyšíš? – Přijímej.

          Klidně dále pozoruj

Různé frekvence  i noty…Vše zvučí.

       Vnímej melodie…Pronikej.

    Poslouchej, jak je to krásné -

  Nádech…výdech…krev v žilách,

             Bití srdce…ticho.

 Ještě trošičku, docela nepatrně -

  A tady je Ono……Boží dýchání.

 

„Kdo jsem já…?“ – „Já jsem ten, kdo se dívá nebo jsem ten, kdo cítí?“ – „A kdo je toto?“

V zrcadle jsem uviděl tělo, které s posměškem vysvětluje, že já jsem toto tělo a tělo – to jsem já. A otázky snad nikdy neskončí: otázka za otázkou… A kde je odpověď? Je mozek schopen uvidět a poznat to, co přesahuje viditelnou hranici? Kdybych byl tělem, věděl bych o všech procesech, které v něm probíhají. Ale o tom ví mozek, a ne já, znamená to, že mozek také nejsem já ...

Paradox – pečujeme o zdraví a současně si ho ničíme, tedy ve skutečnosti pro nás není důležité? Nebo je důležité?…  To je hrůza, neustálé protiklady. A proč? Proč je to tak těžké? Protože lenost překáží pochopit a vyznat se v tom, kdo je kdo...!!! Moje potřeba v Duchovním vývoji a přání vědomí – to jsou úplně odlišné cesty! Vědomí navrhuje popřemýšlet… nabízí bát se… znepokojovat se… kontrolovat a plánovat …ukazovat, poučovat, porovnávat, hodnotit, odsuzovat, chválit… Ale jaký je smysl všech těchto nabídek?!!! Jaký z nich mám prospěch, jestliže není ani sekunda klidu, neustálý běh… a není v tom ani Štěstí, ani Láska, není ani poznání ani vývoj. A jenom běh v kruhu s vynaložením síly, která stále ubývá. A jestliže za okamžik tělo přestane existovat, znamená to, že je to podvod, přičemž zřejmý a opovážlivý. A co s tím potom dělat? Jak existovat?

Nenechat se využívat!!! Nepoddávat se všem těmto šablonám, háčkům, trikům… Lehce se to řekne... Ale celý trik je v tom, že udělat to je dokonce snadnější!!! Všechno je to divadlo a sebeklam, které mi vnucuje mé vědomí, ukládá - že se nemohu odpoutat, že mě omrzelo vše, co chci, ale nemohu… Ano, proč nemohu? Vždyť vše mám! Vše je jednoduché a jsou i zkušenosti!

Mám pochopení! Co ještě je třeba??? Být TADY a TEĎ – prostě být ředitelem tohoto divadla a použít ho pro to, k čemu je určen. Jak se říká, nemá cenu měnit kvalitu spánku, kvůli tomu nepřestane být spánkem, je třeba se PROBUDIT, navíc je i ZNALOST, jak to udělat! Koneckonců, když se dívám do zrcadla, uvědomuji si, že to nejsem já! Cítím a chápu, že moje podstata je LÁSKA, tento POCIT je mi blízký, je skutečný, rozpouštějíc se v něm, jsem v klidu a ŠTĚSTÍ! A mám úplně odlišné vnímání všeho! Tak proč si něco nalhávat a vybírat toho, kdo mě chce obelhat? To je můj nástroj a musí plnit to, co je důležité pro mě, a ne naopak!!! Pravda je jednoduchá a zřejmá – pokud bude Bůh na prvním místě, všechno ostatní bude na svém místě! A TOTO NENÍ POCHOPENÍ OD ROZUMU, ALE JDE ZEVNITŘ!!!

 

Autor: Denis Fabričkin

https://allatravesti.com/blogs/post/195