Například: Dobré zprávy
Proč věříme předvolebním slibům

Historie se nejen vrací, ale dokonce se opakuje ve stejných detailech. A my po­řád šlapeme na stejné hrábě. Proč? Pojď­me se podívat na minulost a současnost z jiného úhlu pohledu.

„Zajímavým srovnáním je, že pokud se v minulosti zkušený člověk, žijící jako ka­ždý jiný, snažil podělit o získané vědomos­ti, ve snaze pomoci tím společnosti a indi­viduálně pracoval s lidmi, tak v moderním světě politiky a velekněží (žreců) kromě toho, že tyto instituce existují odděleně od lidu, se také snaží upevnit svou moc pro­střednictvím aktuálních potřeb lidí za po­moci různých slibů. I když ve skutečnosti, pokud se podíváme na historické příklady ještě z doby před tisíci lety, žádný z těchto slibů nebyl nikdy splněn. Pro velekněze a politiky je to jen starobylá hra na sliby, která se zakládá na víře lidí.

Musíme pochopit, proč se tak děje a proč sama společnost tento proces podpo­ruje a pokaždé šlape na stejné hrábě. Toto vše je předvídatelné, když ve společnosti převládá formát konzumního myšlení. Co jsou to vlastně sliby politiků a veleknězů? Pro ty, kteří jsou u moci je to jen způsob, jak manipulovat s vědomím mas, jinak ře­čeno, řídit veřejnou náladu. Tato hra, za­ložená na pocitech a přáních, zdůrazňuji, mas, myšlenkové šablony, které se vytvá­řejí prostřednictvím médií, která vlastní ti, kdo jsou u moci. Pro masy jsou sliby a ujištění politiků a veleknězů projeveným formátem spotřebitele, který nemá nic společného nejen s pravou duchovností, ale také s plněním těchto banálních slibů. To, co lidem slíbili „dát zdarma, zabezpe­čit nebo poskytnout “, lidé již považují za své vlastní a touto iluzorní nadějí žijí. Mlu­víme teď jen o osobním prospěchu, který se týká jejich materiálních zájmů. Protože politici a velekněží znají konzumní přání a touhy lidí, šikovně manipulují s jejich vědomím a náladou.

Například, zatímco lidé žijí v nadě­ji, že veleknězi a politici budou držet své sliby, tito klidně zařizují svoje podnikatel­ské a jiné aktivity. Jakmile ve společnosti narůstá nespokojenost a lidem dojde tr­pělivost, okamžitě se spustí atraktivní po­litické divadlo. Ve společnosti se pomocí stejných velekněží a politiků začínají pod­něcovat negativní pocity. Z jejich kruhů se objevují zvěsti o tom, kdo klame lidi a nese vinu za všechny problémy (přičemž se ná­rodní hněv zaměří na konkrétní loutku), kterým se údajně nepodařilo dodržet své sliby a jejichž slova se rozchází se skut­ky (vždy vnímané lidmi jako zradu svých potřeb). V důsledku toho pomocí médií lidi rychle přivádí ke kritickému bodu, kdy dochází k emocionálnímu výbuchu. Politici a velekněží odstraní jednu loutku a na její místo dají jinou, která stejně jako její předchůdci, začíná lidem házet sliby a ujištění, aby získala popularitu skrze víru samotných lidí. A opět stejné vířící myš­lenky Materiální podstaty se začínají točit v novém kruhu.

Takže, vedení jakékoli země na světě, ve své podstatě odpovídá spotřebitelské­mu chování svých lidí. Jinými slovy, když v předvolební kampani nějaký kandi­dát nebo organizace tvrdí, že pomůže uskutečnit ambice mas, lidé spěchají dát svůj hlas tomu, kdo splní jejich egoistic­ké přání a touhy. A těsně po volbách je v lidech podporována mediální iluze, že jejich touhy se už plní nebo budou splně­ny "v blízké budoucnosti". "To znamená, že dochází k prolongování nadějí a očeká­vání mas na určitou dobu. A tato hra sys­tému kolektivního (Živočišného) rozumu přechází z generace na generaci. Tímto způsobem lidé přesměrují svoji pozornost na prázdnou iluzi a očekávání, místo toho, aby realizovali svoje vnitřní duchovní po­třeby. A pak jen sedí a čekají, že někdo za­čne budovat jejich materiální a duchovní život. To je opravdu ten největší podvod a záměna reality za iluzi systému.

Taková záměna lidské činnosti za nečinnost, zejména v duchovních vnitř­ních záležitostech, se začala se vznikem náboženství jako takového. Zejména s rozvojem instituce kněžství, když byly duchovní základy zaměněny za materiální pojetí a sliby. Velekněží využili skutečnost, že lidé, kteří se věnují duchovnímu sebe­zdokonalení, žijí očekáváním duchovního osvobození, budoucí blaženosti v jiném světě. Na tomto základě zřídili systém ná­boženství, který si později propůjčili poli­tici pro organizaci politického systému. To znamená, že na začátku velekněží pomocí ujištění a sugesce vytvořili pevný názor, že člověk sám je duchovně slabý a „hříš­ný“ a bez pomoci kněží není schopen do­sáhnout duchovní svobody. Vsugerovali masám, že člověk může získat duchovní svobodu pouze v případě, že bude otroc­ky sloužit kněžím, vykonávat jejich rituá­ly a celý svůj život je bude sponzorovat. Jinými slovy, vštěpovalo se, že člověk ne­může duchovní osvobození dosáhnout in­dividuální prací na sobě, ale pouze pomocí zprostředkovatelů - kněží. Přesto, když se spouštěl mechanismus vlivu na masy, velekněží zároveň prosazovali myšlenku o „odložení“ uskutečnění nároků na rea­lizaci jejich duchovních potřeb na neurčité potom.

Například, v eschatologických nábo­ženstvích a vírách, aby lidi připoutali ke svému náboženství, kněží používali infor­mace o dni „posledního soudu“, které pře­vzali od jiných starověkých náboženství. Nicméně, věřícím se o těchto starověkých zmínkách nic neříkalo, ale jen se vsugero­vávalo, že pouze uctívání tohoto nábožen­ství, posluhování jeho kněžím po celý svůj život, jednoho dne určitě přinese budoucí spasení. To znamená, že kněží udržovali svoji moc budoucími sliby posmrtného bla­ženství, které jsou ve skutečnosti prázdnou iluzí, protože bez duchovní práce na sobě nemá Osobnost žádnou budoucnost.

V politickém systému pouze zaměni­li duchovní cíle lidí za materiální touhy a za sliby nějaké iluzorní svobody „v blíz­ké budoucnosti“. Pouze politici, na rozdíl od kněží, neustále přesvědčují, že bez nich by lidé nebyli schopni postavit opravdu volnou a bezpečnou společnost s dobrou materiální prosperitou a rovností. Formu­jí u lidí víru v „dobrého krále“ (politika), který jim poskytne skvělou budoucnost, a neustále podkopávají víru v život, že se společnost může vybudovat sama, bez po­litiků a kněží. Proto se kněží a politikové zajímají o rozvoj konzumní společnos­ti, aby nedošlo ke ztrátě moci nad lidmi. V opačném případě, by se světové spole­čenství konsolidovalo a zvolilo směr pra­vého duchovního vývoje, který přirozeně odmítá systém politické a kněžské moci jako zbytečný.“

Bude-li většina lidí v těchto otáz­kách projevovat gramotnost, pak po­dobné problémy jako takové zmizí.

z knihy AllatRa od A. Novych

Líbí se mi 6



Proč věříme předvolebním slibům - Hodnocení: 5.00 z 5.00 . Počet hlasů: 6
Podobné články:



Zanechat komentář

Myšlenka dne

Se zdravými myšlenkami – zdravý duch a se zdravým duchem – zdravé tělo.


Kalendář událostí