Například: Dobré zprávy
Pravěká knihovna Glozel

Až z časů Platonovy Atlantidy podle některých nadšenců pochází jeden z nej­podivnějších a také nejproblematičtějších archeologických nálezů - už 90 let doutná spor o pravost podivných artefaktů vyko­paných u obce Glozel ve střední Francii. Na několika tisících hliněných destiček tu jsou kromě jiného i vyobrazení zvířat, která Evropu opustila již v době ledové a současně nerozluštěné nápisy. Zatímco archeologové předměty považují za pod­vrh, fyzikové potvrzují, že jsou opravdu velmi staré.

K nálezu došlo roku 1924. Když na počátku března oral mladý francouzský rolník Emile Fradin své pole u obce Glozel nedaleko Vichy, kráva zapřažená do plu­hu se náhle propadla do jakési prohlubně. Zvědavý zemědělec zjistil, že jáma je plná kostí, keramiky a především destiček s jakýmsi záhadným písmem.

Zvídavý Fradin předmě­ty nevyhodil, ale shromáždil ve svém domě. Místní lékař a amatérský archeolog dr. Anto­nin Morlet se o podivné sbírce dozvěděl a přijel se na ní po­dívat. Oba pak pokračovali ve vykopávkách, a během několika příštích let shromáždili několik tisíc drobných nálezů. Tou do­bou už se zpráva o objevu roz­křikla mezi odbornou i laickou veřejností a kopáčů na Fradinových polích přibývalo. Byl mezi nimi i rumunský král, který tu ve volných chvílích holdoval archeologii na zvlášť vyhrazeném pronajatém pozemku.

Nálezy byly tak podivné, že ani zkuše­ný Morlet si s nimi nevěděl rady. Některé z nich jakoby prozrazovaly velké stáří: na jednom z kamenů je například rytina soba, který v Evropě vyhynul už na konci doby ledové, tedy před asi 12 tisíci lety. Také styl některých vyobrazení odpovídá kultu­ře tohoto období zvaného magdalenien. Současně však jsou na tabulkách nápisy v jakémsi písmu, jehož některé znaky při­pomínají moderní latinskou abecedu.

Bezradný Morlet proto poslal vzorky tehdy známému a vlivnému profesionál­nímu archeologovi Josephu-Louisi Capi­tanovi z Musée des Beaux Arts v Paříži. Ten však více než rok nereagoval, a tak Morlet uveřejnil vlastní souhrnnou zprávu o objevu.

Capitana se uveřejnění zprávy z ne­známých důvodů hluboce dotklo a podle Faradina začal naléhat, aby byl uveden jako spoluautor. Ten odmítl a uražený pro­fesionální vědec začal v odborných kruzích lobovat proti pravosti glozelského nálezu.

Většina odborníků se postupně přiklo­nila k názoru, že jde o padělek. Tak také nakonec zněl verdikt mezinárodní komi­se z roku 1927: "Na základě pozorování a vzájemných diskusí jsme dospěli k názo­ru, že nic z toho, co jsme v Glozelu prostu­dovali, není velkého stáří."

Posudek zjišťující pravost nálezu po­mocí diskuse vypadá trochu podezřele, nicméně stačil k vyvolání štvanice proti Fradinovi i Morletovi. Majitel pozemku se nakonec dostal až před soud díky obvinění, že všechny nálezy (bylo jich nakonec okolo tří tisíc) vlastnoručně zfalšoval. Byl posléze pro nedostatek důkazů osvobozen a vzápětí vyhrál i žalobu pro urážku na cti, nicméně veřejnost už stála proti němu. I poslední vyhraný spor mu přiřkl pouze symbolické odstupné ve výši jednoho franku.

Skepse profesionálních archeologů ov­šem není příliš překvapující. Písmo v době před dvanácti tisíci lety vypadá přece jen příliš fantasticky - a to dokonce i přes to, že jakési znaky jsou známé také z některých jeskynních maleb té doby.

Glozelský nález od té doby brali vážně jen přívrženci Atlantidy, která se měla po­topit přibližně ve stejné době, kdy podivné tabulky vznikaly. To ovšem důvěryhodnos­ti objevu v odborných kruzích nijak nepři­dalo. Fradin se nicméně tak docela nevzdal a ze svého domu udělal malé muzeum, které přitahovalo milovníky kuriozit z celé Francie i ze zahraničí.

K obratu došlo v 70. letech 20. století, kdy se objevily nové metody datování sta­rých nálezů pomocí nukleární fyziky. Teh­dy několik vědců nezávisle na sobě pro­vedlo analýzu několika vzorků z Glozelu. Výsledek rozborů provedených paralelně ve Skotském národním muzeu starožitnos­tí, na pracovišti Dánské komise pro ato­movou energii a ve francouzském Centru nukleárních výzkumů vyrazil dech skepti­kům i zastáncům pravosti: rozhodně nejde o padělky, ale stáří nálezů není tak vyso­ké, jak se domníval Morlet. Objektivní fyzikální metody prozradily, že pocházejí pravděpodobně z posledních staletí před počátkem našeho letopočtu, tedy z doby, kdy ve Francii žili Keltové.

Keltské autorství předmětů z Gloze­lu by podle některých odborníků mohlo vysvětlovat písmo na tabulkách a dalších předmětech. Keltové sice dávali přednost ústnímu předávání informací, v některých případech (například na svých mincích) však používali znaky latinské abecedy. S Římany totiž přicházeli často do styku - jak obchodního, tak i válečného.

Tím ovšem záhady zdaleka nekončí, spíš naopak. Na glozelských tabulkách je totiž písmo s 80 znaky (podle některých odborníků až se 120), což je na jakouko­liv abecedu trochu moc. Ani jeden nápis se nepodařilo přesvědčivě rozluštit. Záhadou také zůstává, proč jsou na rytinách vyobra­zena zvířata, která v době Keltů na území Francie dávno nežila a proč mají rytiny styl doby kamenné.

Více světla do záhady měl vnést důkladný ar­cheologický průzkum okolí Glozelu provedený v roce 1982. Přinesl však jen jednu novou tabulku a jeden ká­men s rytinou koně. Tabulka navíc byla později za podi­vných okolností ukradena.

Není přitom bez zají­mavosti, že tabulku podob­nou glozelským nálezům (včetně zobrazení koně) našli amatérští archeologové před druhou světovou válkou i v Čechách, nedaleko záhadných kamenných řad u Kounova na Rakovnicku - ta však později rovněž záhadně zmizela. Další takové (rovněž oficiálně neuznané) nálezy pocházejí i z jiných částí světa.

Rozporuplnost glozelského nálezu a množství otazníků, které je s ním spo­jeno, vedlo k tomu, že "oficiální" arche­ologie se k němu dodnes většinou nehlásí. Potvrzuje to například i český autor Karel Sklenář v knize Slepé uličky archeologie. Přesto nelze popřít, že na objevu je mnoho podivného.

 

Jan A. Novák

 

http://www.novakoviny.eu/archiv/ zahady/1408-glozel

Líbí se mi 38



Pravěká knihovna Glozel - Hodnocení: 5.00 z 5.00 . Počet hlasů: 38
Podobné články:



Zanechat komentář

Myšlenka dne

Síla slova vytváří sílu myšlenky a síla myšlenky pak vyvolává činy.


Kalendář událostí

Zasílání aktuálních informací o nových článcích na stránkách Polahoda a dalších projektech MSH "ALLATRA"