POTKALO MĚ ŠTĚSTÍ

Tíha starostí v přírodě vyšumí,

úžasný pocit bere dech, vše špatné utlumí.

Vnímej tu krásu, oči k ní zvedni,

postůj v tom tichu, jen tak si sedni.

Na úzké cestičce někdo tě míjí,

více ho nepotkáš a přec je milý.

Krůčkem jdu na stranu – dobrý den přeji,

děkuje s úsměvem – ten den je skvělý!

Moji tvář rozjasnil úsměv a zvláštní světlo,

to cítím lásku a lidské teplo.

s krásnem a láskou jsme v objetí,

jak prosté – potkalo mě štěstí.

Poděkovali, usmáli se.

Já se přistihla, že se také dlouho usmívám…….

Hana Jílková, Loštice