Například: Dobré zprávy
Pohádka o kapičce

     Na lístečku jednoho krásného kvítku žila malá kapička. Ráda si hrála se slunečními paprsky a dívala se, jak se v ní tyto paprsky přelomují a odráží. Byla okouzlená tím, jak se paprsky přeměňují do různých barev a vytváří nové tvary. Přitahovalo ji to. Ale jednou se kapička zadívala na slunce a pomyslela si: „O, slunce, jak nádherné je tvé zlaté světlo! Moc bych chtěla ho odrazit v sobě! Odrazit celé slunce!“ Hledala ho v sobě, ale to, co tam viděla, bylo jen lámání jeho světelných paprsků do různých barev. Už tolik naplnění a radosti z toho nedostávala.
Pochopila, že je něco víc, je skutečné světlo, živé a věčné. Zatoužila po něm. Přestala se dívat na ty odrazy v sobě a obrátila se ke slunci. Stala se kapičkou, která zřela Slunce.
     Čím více se na Něj dívala, tím víc a víc v ní mizely ty dřívější. Tím víc mizela i ona sama. V jednom okamžiku pocítila strach, že celá navždy zmizí. Ale kapička tak silně prahnula po slunci, že ve své hluboké prosbě a s horoucí touhou se obrátila k Slunci a… najednou ucítila, že letí…už nebyla na lístečku své květinky. Lehce se vznášela ve vzduchu vstříc Slunci. Nepopsatelnou lehkost a svobodu pocítila kapička, nekonečný oceán štěstí. Zářící oceán štěstí! Byla zahrnutá v objetí lásky, byla v bezpečí, byla Doma… A se sluncem splynula v jednotě.

Líbí se mi 20



Pohádka o kapičce - Hodnocení: 5.00 z 5.00 . Počet hlasů: 20
Podobné články:



Zanechat komentář

Myšlenka dne

Jen mě poslouchej, člověče, říkám ti pravdu, stejně jako ti není dáno vyhnout se smrti, tak ti také není dáno vyhnout se Božímu soudu.


Kalendář událostí

Zasílání aktuálních informací o nových článcích na stránkách Polahoda a dalších projektech MSH "ALLATRA"