Například: Dobré zprávy
Pohádka o kapičce

     Na lístečku jednoho krásného kvítku žila malá kapička. Ráda si hrála se slunečními paprsky a dívala se, jak se v ní tyto paprsky přelomují a odráží. Byla okouzlená tím, jak se paprsky přeměňují do různých barev a vytváří nové tvary. Přitahovalo ji to. Ale jednou se kapička zadívala na slunce a pomyslela si: „O, slunce, jak nádherné je tvé zlaté světlo! Moc bych chtěla ho odrazit v sobě! Odrazit celé slunce!“ Hledala ho v sobě, ale to, co tam viděla, bylo jen lámání jeho světelných paprsků do různých barev. Už tolik naplnění a radosti z toho nedostávala.
Pochopila, že je něco víc, je skutečné světlo, živé a věčné. Zatoužila po něm. Přestala se dívat na ty odrazy v sobě a obrátila se ke slunci. Stala se kapičkou, která zřela Slunce.
     Čím více se na Něj dívala, tím víc a víc v ní mizely ty dřívější. Tím víc mizela i ona sama. V jednom okamžiku pocítila strach, že celá navždy zmizí. Ale kapička tak silně prahnula po slunci, že ve své hluboké prosbě a s horoucí touhou se obrátila k Slunci a… najednou ucítila, že letí…už nebyla na lístečku své květinky. Lehce se vznášela ve vzduchu vstříc Slunci. Nepopsatelnou lehkost a svobodu pocítila kapička, nekonečný oceán štěstí. Zářící oceán štěstí! Byla zahrnutá v objetí lásky, byla v bezpečí, byla Doma… A se sluncem splynula v jednotě.

Líbí se mi 19



Pohádka o kapičce - Hodnocení: 5.00 z 5.00 . Počet hlasů: 19
Podobné články:



Zanechat komentář

Myšlenka dne

Každá rána, kterou zasadíte v hněvu, se k vám ve výsledku vrátí.


Kalendář událostí