V dávné Čině měli lidé nezvyklý obyčej: když se narodilo dítě, darovali mu šálek na čaj. Nebyl to však šálek obyčejný. Byl ještě z tenčího porcelánu než obvyklé šálky, ještě slabší a ještě křehčí. Tento šálek byl dán malému dítěti po jeho narození, a byl to jeho osobní šálek, který jej měl provázet celý život při pití čaje. Tento šálek neměl nikdy být vyhozen a nahrazen jiným. Protože takový šálek byl ale slabší, tenčí a křehčí, byl proto i náchylnější na rozbití.
Bylo opravdu snadné takový šálek rozbít, tenký porcelán mohl lehce prasknout nebo se uštípnout. Když se šálek rozbil, majitel jej nemohl vyhodit a nahradit novým. Musel jej slepit, opravit a používat dál. Vtip byl v tom, že když šálek praskl nebo se uštípl, měl být slepen a opraven zlatem. Čím více a častěji byl poškozen, tím cennější byl, protože tím více obsahoval zlata.
Když člověk došel stáří, jeho šálek už možná obsahoval více zlata než původního porcelánu. Tento zvyk ze své podstaty vlastně nabízel velmi moudré podobenství: je přirozené a nevyhnutelné, aby se člověk během svého života mýlil, aby dělal chyby, aby zranil někoho druhého, aby někomu ublížil. Může se stát, že člověk utrpí zranění a křivdu od druhých. Od těch dob, co svět světem stojí, existuje zlo, tak to aspoň my lidé říkáme, když se stane křivda, bezpráví, násilí. Otázkou není jak se zlu, utrpení, křivdě vyhnout. Otázkou pouze je, co a jak s tím uděláme. Utečeme se do šnečí ulity? Obrníme se nepřístupností a nedůvěrou? Podobenství o čínském šálku nás inspiruje k tomu, abychom se vždy snažili ze všech těch zranění, omylů, křivd a bolestí poučit, ať už je způsobíme my druhým nebo oni nám. Abychom z nich vyzískali nějakou moudrost.
Aby náš život, jak dny, měsíce a roky plynou, měl své šrámy- vyplněné zlatem moudrosti…
Dnešní doba vede člověka často k falešné pýše. My jsme hrdi na své výkony,vzdělání, rozhled, znalost duchovních věcí. Kritiku neradi slyšíme a přitom kritika je nezbytná k získání moudrosti! Když nám někdo říká, že to či ono se jim na nás nelíbí, bereme to jako konfrontaci a hledáme skryté důvody pro jejich slova. Ti, co zase chtějí říct, co se jim třeba nelíbí, už s takovým postojem počítají a tak když už se odhodlají něco kritického říci, je to opravdu konfrontační. Svět je tak podoben divadlu, kde jedni říkají druhým slova, která neodpovídají jejich pocitům. Své opravdové vnitřní pocity jen těžko dokážeme sdílet. A to je v protikladu s tím, co nás učí podobenství o čínském šálku.
Naše moderní doba nás paradoxně spíš odrazuje od získávání moudrosti. Když už se stane nějaký problém, když dojde ke zranění na duši, nechceme se s ním pomalu vyrovnat, poučit se z něj. Dnes se učíme, že když se věc pochroumá, je snazší a levnější ji vyměnit, než ji opravit. A když zaskřípe lidský vztah? Žádný problém, vytvoříme si nový. I když jsme ženatí a vdaní, je snazší se rozvést a najít si nového partnera, než se pokoušet ten starý vyspravit. Sice možná za čas zjistíme, že v tom novém vztahu se nám věci jaksi podivně opakují, ale s tím není třeba lámat si hlavu, protože případně ten vztah opět ukončíme a jízda pokračuje dál.
Svět kolem nás, ten obecný trend nám říká, abychom se nesnažili vyspravovat šálek našeho života zlatem. Máme jej vyhodit, jakmile je naprasklý, a svět kolem nás nám k tomu tleská – ano, tak je to správně, vždyť pořizovací hodnota toho nového, ať je to věc, přátelství nebo partnerský vztah je nižší, než míra úsilí potřebná k opravě.
A pak je náš život složen jen z velkého množství popraskaných hrníčků, které se válejí odhozené v prachu minulosti! Nebylo by lepší mít jen jeden jediný, popraskaný a poškrábaný šálek, ale zato šálek vyplněný zlatem moudrosti, šálek, který je náš vlastní, kterého si velmi vážíme?
Čínský šálek je jen symbolem. To, o co doopravdy jde, je moudrost. Tu my hledáme, tu my sbíráme, a tu si navzájem jeden druhému předáváme. Nakonec, vždyť takovéto vypomáhání si navzájem moudrostí je jedním z důvodů, proč jsme dnes tady a proč naše společenství vůbec existuje… Ať už hledáme přátelství, inspiraci, intelektuální podněty, místo k pohovoření nad hrnkem kávy, ať už jsme zde z jakýchkoliv důvodů, přece hledání moudrosti je pravděpodobně v pozadí každého takového důvodu, nemyslíte?
Nechť se nám daří nacházet ji i ji po hrstech rozdávat druhým – s moudrostí netřeba šetřit. Nechť moudrost a láska jsou v nás a provází naše kroky.
PODOBENSTVÍ O ČÍNSKÉM ŠÁLKU . Počet hlasů: 28 |
“Pokud budeme shovívaví ke zlu, pak si ani nevšimneme, jak se staneme lhostejní k dobru.
Zanechat komentář