PANNA MARIA GUADALUPSKÁ

Obraz Panny Marie z Guadalupe – je znám po celém světě. Je 142 cm vysoký a sama postava Panny Marie je 122 cm. Obličej je mírně skloněn a pootočen, jako­by se dívala na prosebníky.

V posledních letech bylo obraz podro­ben řadě výzkumů vědeckých odborníků. Jejich nálezy jsou senzační a závěr je jed­noznačný. Zázrak Mariin, zcela neuvěřitel­né skutečnosti, přesahující možnosti lidské techniky provedení obrazu.

Zkoumali experti jako je člen vědec­ké skupiny laboratoří NASA Prof. Philips Callahan, Dr. Richard Kuhn. (nositel No­belovy ceny za chemii) Je zde celá řada vědců a odborníků, kteří provedli analýzu. Jejich závěry jsou následující:

Obraz se do dnešního dne nerozpa­dl, i když tilma, ze které je zhotoven je z materiálu, je to hrubý produkt z agáve, z rostliny vláken Maguey. Tilma má ži­votnost nanejvýš dvacet roků. Profesor Callahan považuje za nemožné, aby si nějaký malíř vybral za podklad pro mal­bu z takového hrubého materiálu jako je tilma. Malíři vytváří podklad z klihu nebo jiných látek. Zde tomu tak není. Dále udržení látky a barev na ní je po tak dlouhou dobu v tak dobrém stavu na­prosto nevysvětlitelné.

Technika „malby“ je podivuhodná. Na látce nejsou nasvícením zjištěny žádné před­běžné kresby, jak to činí mistři. Obraz je zho­tovený přímo a bez oprav. Nejsou zde žádné tahy štětcem. Technika kladení barev je v dě­jinách malířství neznámá. Na obraze není barvivo rostlinné, živočišného nerostného původu. Celý známý vědecký svět takovýto systém barvení nezná. Barvy jsou stále živé.

Američan Coley Taylor uvádí: „Když obraz pozorujete z blízka, těžko se dají hvězdy na plášti pozorovat, když z dálky, jsou to zářící hvězdy. Při pozorování z blíz­ka má oděv zelenomodrou barvu, z daleka je tmavomodrý. Růžová barva šatů pozo­rována z blízka je bledá, z daleka je sytě růžová. Když se na obraz díváte z blízka má normální velikost, když se od obrazu vzdalujete, obraz se opticky zvětšuje.

Nejpodivuhodnější je oko. Známý oční specialista de Tria Laugoignet zkou­mal oko silným oftalmoskopem a zjistil, že se na něm objevuje obraz postavy člověka. To bylo důvodem prozkoumat duhovku pomocí moderní techniky. Používá se při studiu fotografií pořízených z umělých družic. Tento výzkum provedl Ing. Tons­man. Při digitalizaci obrazu rozdělil foto­grafii na plošky 1 m2 a zvětšit 2500 x. To znamená 2500 světelných bodů.

Obrázek v oku je sestavený tak, že čím byly podstavy blíž k oku, tím jsou větší, a čím byly dál, tím jsou menší. Labora­torním výzkumem se zjistilo, že se oko chová jako živé. Když světlo oftalmos­kopu dopadne na zorničku oka Panny Ma­rie, zornička se v difúzním světle rozsvítí a vzbudí dojem dutého reliéfu. Tento reflex není možné docílit na rovné ploše a zvláště ne na nepřehledné ploše.

Podle úsudku odborníků tato miniaturní malba v zorničce je naprosto nevysvětlitelná, protože namalovat takovou miniaturu je lid­sky nemožné. Je to jednoduše laboratorně, experimentálně, vědecky zjištěný a doká­zaný zázrak Panny Marie.

Tikot Ježíšova srdce

Na originálu zázračného obrazu má Panna Maria na svém lůně sedm pásků. V roce 1995 udělal tedy Mario Rojas, profesor papežské university v Mexiku vyšetření a zjistil neuvěřitelný jev: Na obrazu bylo v části lůna P.Marie zřetelně slyšet údery srdce. K tomu ukázaly videozáběry režiséra Johna Birda na tom samém místě pohyby, jaké bývají u ženy v posledním měsíci těhotenství.

www.kunhuta.cz/texty/GUADALUPE.pdf