Otevři oči, srdce i náruč

Ponoř se do kouzelného ticha,

vnímej, jak příroda jarně voní a dýchá.

Plna je síly po zimním spánku,

jsi v ní – jako v pohádkovém zámku.

 

Z té vůně a krásy se hlava točí,

krásnější pohádku nikdo nenatočí.

V každém období jí to sluší,

ctí své zákony, které neporuší.

 

V přírodě najdeš lásku a klid,

můžeš se radovat, těšit i snít.

Není lakomá, dává i sílu,

všeho dostaneš tu správnou míru.

 

Vůbec nemusíš o lásku loudit,

ničím nedá se také koupit.

Žasneš, jak uklidní a posílí,

z lehkosti narostla i křídla motýlí.

 

Příroda i bolest změní,

radost posune se nad trápení.

Nevidíš černě, vnímáš i krásno,

aniž to čekáš, vidíš i jasno.

 

To síla rostlin, řek i stromů,

jejich krása patří k tomu.

Vykroč a jdi správným směrem,

najdeš scénu s krásným dějem.

 

Pohlazení přírody nás chrání,

v žádném marketu však není k mání.

Raduj se z každého poznání,

najdeš i přátele se srdcem na dlani.

 

Není třeba žádného návodu,

užívejme klidu – hýčkejme pohodu.

Vše je přece tak prosté,

buďme jenom hodní hosté.

 

 Jílková Hana, Loštice