Například: Dobré zprávy
ODKUD SE VZALY PENÍZE?
Nám všem dnes známé směnné papíry, které nazýváme penězi, vymysleli v Číně. Čínský císař z dynastie Tan dal v roce 650 do oběhu první papírové peníze. Byly vytištěny na velmi kvalitním papíře, lehce se přepravovaly a vždy je bylo možné vyměnit za měděné peníze. Proto si lidé tento druh peněz rychle oblíbili. Pak tuto módu převzali Peršané, poté Japonci, a tak se peníze rozšířily do celého světa.
 
 Ale už předtím se používaly měděné, stříbrné, zlaté a kovové mince. Mince vynalezli také v Číně. První z nich se zde objevily ve 12. století před naším letopočtem. Byly lité. A už přibližně za pět století se ve starořeckých koloniích objevily ražené mince. Římané například předpokládali, že vynález mincí je zásluhou jejich bohů, pravděpodobně Saturna či Januse nebo zásluhou císaře Numy Pompilia. Řekové zase věřili, že mince vynalezl právě jejich hrdina Théseus, Lykos nebo v krajním případě král Feidón, který žil v 7. století před naším letopočtem. Důležité však není to, kdo vynalezl mince, ale co znamenají. Lingvisté zjistili, jaká je podstata slova mince. V překladu z latiny slovo moneo, monui, monitum znamená ‚proroctví‘, ‚varování‘. Původním významem slovesa, ze kterého vznikla tato slova je ‚radit‘. Slovo ‚kapitál‘ zase vzniklo z latinského slova ‚caput‘, což znamená ‚hlava‘ ve smyslu počtu kusů skotu. Ten byl dříve považován za platební jednotku a jeho počet byl uváděn v počtu hlav.
 Lidé v různých dobách využívali jako platidla všemožných věcí: od kravských lebek na Borneu až po lidské lebky na Šalamounových ostrovech, od homolí soli v Africe až po lisovaný čaj v Číně a v Barmě. Ve starém Mexiku například platili kakaovými boby. A co je nejzajímavější , že dokonce i tehdy existovali padělatelé, kteří falšovali boby. Snad všechno už lidé zkoušeli použít jako peněžní prostředky: tabák, zrnka rýže, kukuřici, sušené ryby, kůži, skot, dokonce i lidi. Peníze se měnily, jen vztah k nim zůstával stejný.
 Mimochodem skot byl na staré Rusi většinou považován za ‚cizí měnu‘. Staroslované byli totiž převážně zemědělskými kmeny. Vedle nich žily stepní kmeny, které chovaly dobytek a měnily svůj skot za potraviny Slovanů. Sumerové naučili celý svět velkému umění – ekonomii. Odtud vznikla i byrokracie. Sumerové umísťovali na každý ovocný strom od momentu, kdy jej zasadili, hliněnou tabulku, něco jako evidenční lístek, a na ní se každoročně zapisovalo množství posbíraných plodů z daného stromu. Jak strom stárnul, úroda se samozřejmě snižovala a příslušný úředník se pak obrátil na nadřízenou instanci, aby získal povolení pokácet tento strom. Odpovídající ‚inspektor‘ zapsal toto povolení na hliněnou tabulku a ukončil text informací, že daný strom byl pokácen, a kmen předán do skladu. Takže právě tam mají své kořeny současní všudypřítomní úředníci a nekonečné formality.
 
Čím se u nás platilo před sto lety
Dnes peníze používáme zcela přirozeně, ale často se naskýtá otázka, jaká se v určitých historických obdobích používala platidla. Před sto lety byly v českých zemích, jež byly stále ještě součástí rakousko- uherské monarchie (po zavedení korunové měny císařem Františkem Josefem I. v roce 1892), v oběhu tyto mince: 
 
stříbrné: dvoukoruna (říkalo se jí ještě dlouho po zavedení “zlatka”), jedna koruna;
 
niklové: dvacetihaléř (říkalo se mu “šesták”), desetihaléř (s názvem “pětník”);
 
bronzové: dvouhaléř (“krejcar”) a jednohaléř (hanlivého názvu “fi nda”).
 
 Kromě kovových peněz platily v této době papírové bankovky pro vyšší hodnoty: 10 K, 20 K, 50 K, 100 K, 500 K, 1000 K a 5000 K. Všechny tyto bankovky platily až do roku 1918, kdy byla se vznikem první Československé republiky zavedena vlastní československá měna včetně kovových mincí. 
Pro zajímavost ještě uveďme většinou již zastaralá množstevní označení: pár - 2 kusy, půltucet - 6 kusů, tucet -12 kusů, veletucet (groš) - 12 tuctů, groš velký – 1 728 kusů, čertův tucet - 13 kusů, mandel - 15 kusů, velký mandel - 16 kusů, kopa - 60 kusů, velekopa - 3 600 kusů, schod (stiege) - 20 kusů, svazek - 30 kusů, wall - 80 kusů. Tedy: kopa = 60 kusů = 4 mandele = 5 tuctů.
 Bohumil Tesařík foto ze zdroje: www.topky.sk foto ze zdroje:www.topky.sk

Líbí se mi 16



ODKUD SE VZALY PENÍZE? - Hodnocení: 5.00 z 5.00 . Počet hlasů: 16
Podobné články:



Zanechat komentář

Myšlenka dne

Život je nepředvídatelný a může se v něm přihodit ledacos, dokonce neuvěřitelné věci, které si ani nedovedete představit.


Kalendář událostí

Zasílání aktuálních informací o nových článcích na stránkách Polahoda a dalších projektech MSH "ALLATRA"