Například: Dobré zprávy
OD ABSOLUTNÍ SVOBODY NÁS DĚLÍ POUZE – VYVOLENOST

Pro dosažení absolutní svobody se musíme zbavit tohoto svého pocitu vyvolenosti. Vyvolenosti svého vědomí. Skutečná svoboda je o mnoho lepší. I když cesta k jejímu dosažení je někdy pernější. Proto, abyste se stali svobodnými… Musíte zakusit svou NE-vyvolenost, NE-významnost… se vším všudy.

Kolik stojí život? Správně – všechno. A kolik stojí svoboda? Svoboda nestojí nic. Protože pro vědomí je ona nepochopitelná… Mnoho lidí si myslí, že hledají svobodu, ale ani nevědí, o čem mluví. Jim se jednoduše libí, jak toto slovo zní. Ve skutečnosti ale nejsou sami připraveni se stát svobodnými. Chtějí náhražky, simulace svobody, hledají komfort. Avšak komfortní svoboda, to je motýl pro krásu propíchnutý špendlíkem. Letíte ke svobodě jako motýli za světlem, pobízeni otázkou „A v čem je smysl života?“… a ani nevíte, že odpověď je – shořet. Jakmile člověk trochu povyroste, zakusí chuť materie. Potřebuje byt, auto, oblečení, notebook, i-phone, tablet, rodinu, práci, status, peníze, cestování… neustále něco potřebuje.

A ty úporně kupuješ věci, které by tě měly osvobodit od jednoho či druhého, a najednou si všimneš, jak jsi uvízl v pavučině věcí, a namísto toho, abys je jen využíval, začínáš jim sloužit. Ovšem, přijde okamžik života, kdy ty, vycítiv dech smrti za tvými zády, pochopíš, že ŽÁDNÉ VĚCI ti tady ve skutečnosti nepatří. Všechno, co jsi těžko vydělal či získal, nic z toho s sebou nevezmeš. Jakákoliv věc, která je ti drahá, kterou máš rád, zůstane tady. A nejen věci, - rodina, přátele, status, dokonce i tvé vlastní tělo, které je ti nejblíž a v kterém jsi zde leccos zažil, zůstane zde a projde řadou nepříjemných proměn. Nic ti nezůstane, všeho necháš. Pomaličku, přebývajíc ve skafandru tvého těla, začíná ti docházet skutečná hodnota toho všeho, co vlastníš – nulová. Vyděláváš na auto, a její skutečná hodnota – žádná, nejmodernější telefon – totéž, peníze, ušetřené na drahou dovolenou – prach. A tehdy se obracíš k nemateriálnímu. K tomu, jehož „doba trvanlivosti“ nevyprší s koncem tvého života. A zdá se, že už vše do sebe zapadá. S každou napsanou větou, s každou ásanou, s každou sekundou meditace – uvědomuješ si - je to blízko. Funguje to. Konečně! Cítíš, že se stáváš víc uvědomělým, probouzíš se. Je to tady, za rohem. Dokonce, čas od času se už noříš DO TOHO, ale nemůžeš se tam udržet. Hrabeš se v cizích poznatcích, snažíš se pochopit slova těch, kteří už dávno zmlkli, avšak jejich tajuplné fráze tě ještě víc matou. Lekáš se, ztrácíš se na cestě. Děláš hlouposti, zase hledáš cestu ven, biješ se hlavou o zeď. A znovu a znovu bloudíš v, pro tebe cizích, prostorech. Vycházíš z nich prázdný, vyčerpaný, vymačkaný, jako citron. Máš už dost cizích cest, cizích poznatků. Máš už dost cizích emocí, strachů, - to vše nejsi ty skutečný. A tehdy, příteli, pochopíš, že v tom všem nenajdeš pravý smysl. On prostě tady neexistuje, v ničem a nikde.

Zrcadlová krychle a ty jsi uvnitř s baterkou. Je světlo, avšak jej pohlcuje tvé vědomí. Je něco kolem tebe, ale to něco vytváříš ty sám. Máš pocit, že už - už se něco stane, už… ale nestačí síly… pro fázový přechod. A pak se vzdáváš … padáš na samotné dno svého nitra, ležíš a nemáš sílu ani se nadzvednout a podívat se kolem. Kolem tebe absolutní ticho. Všechno, co tě dřív trápilo, není důležité… bušení srdce. Chápeš, je to konec… A právě v tento okamžik, kdy všechno vnější úplně ztratilo význam, smysl začíná přicházet zevnitř. Najednou přichází odpovědi na všechny tvé otázky… Všechny odpovědi, nemůžeš je zapomenout, nemůžeš je zastavit. Nemůžeš je vyjádřit slovy. A tehdy… se stáváš svobodným. Už nepřemýšlíš o zítřejším dni. Ty žiješ vnitřní věčností. Ty ŽIJEŠ. Žiješ, jakoby nebylo ani včera, ani zítra, ani teď, ani potom, ani NĚKDY.

Zůstalo jenom VŽDY. A cokoliv uděláš, bude správné. A kam bys nešel, nikdy neklopýtneš, protože je to TVÁ CESTA. A KAŽDÝ KROK JE SPRÁVNÝ. Protože zpočátku krok – až pak cesta. Jen tak a nikdy jinak. Všechny tvé otázky vždy dostanou správnou odpověď. Protože tam, kde promlouvá tvé věčné „Já“, začíná tvá unikátní svoboda. A tato neopakovatelná, úžasná cesta, je cesta, na níž se stáváš jedinečnou částičkou skutečného bezmezného světa. A jak bys jí nehledal, jsi na ní vždy. Protože ve skutečnosti ty nic jiného nemáš. Tvé skutečné „Já“, to je tvá svoboda, tvá jedinečnost, vyvolenost, tvá spása.

Autor neznámý

 

Líbí se mi 14



OD ABSOLUTNÍ SVOBODY NÁS DĚLÍ POUZE – VYVOLENOST - Hodnocení: 5.00 z 5.00 . Počet hlasů: 14
Podobné články:



Zanechat komentář

Myšlenka dne

Na každého Vidžaje se najde Radža.


Kalendář událostí