Například: Dobré zprávy
O ČEM VYPRÁVĚJÍ ZVONY

Zvonařství patří mezi nejstarší řemesla. Lidé zvonům odjakživa dávali jména, čímž obyčejný výrobek odlišovali od symbolu spojeného se svým životem a kulturou. Ty největší z nich byly prací několika stovek lidí a výsledkem mnohaměsíčních příprav.


 Zvony provázely lidstvo od chvíle, kdy dokázalo ovládnout umění tavení kovů. Nejstarší důkazy o jejich výrobě pocházejí z období 3000 let před naším letopočtem. Svolávaly k bohoslužbám, upozorňovaly na nebezpečí, odbíjely hodiny a zvonily zesnulým na jejich poslední cestu. Největšího rozkvětu se zvonařské řemeslo dočkalo u nás i ve světě v 15. až 17. století. I v dnešní době, kdy valnou část jejich původních funkcí zastane moderní technika, stále vznikají majestátní zvony, aby zdobily památná místa, slavné historické objekty, nebo sloužily stejně jako v minulosti náboženským účelům.

 NEJVĚTŠÍ ZVONY SVĚTA
Dhammazedi Hmotnost: 294 tun Země: Barma Místo: Původně Dagonská pagoda v Rangúnu Rok odlití: 1484
Podle pověsti chtěl v 15. století barmský král Dhammazedi nechat provést sčítání lidu. Jeho horliví ministři si však tento administrativní úkon vysvětlili po svém, a tak kromě vytvoření úřední listiny všechny navštívené domácnosti rovnou i zdanili. Získali tak přibližně 295 tun mědi. Vládce však s iniciativou svých úředníků nesouhlasil, a tak veškerou měď nechal roztavit a odlít z ní zvon. Jeho hmotnost 294 tun se dá přirovnat k hmotnosti některých vesmírných teleskopů nebo obchodní zámořské lodi z kolonizační éry. Hotový byl 5. února 1484. Zvon byl údajně bohatě zdoben drahokamy a byl zavěšen v dagonské pagodě (jedné z nejhonosnějších barmských staveb, která se nachází v hlavním městě Barmy, Rangúnu). Roku 1608 se zvon pokusil ukrást portugalský dobrodruh De Brito, převoz kolosu však nezvládl, a objekt jeho nenechavých choutek skončil na dně řeky Yankun. Dodnes se nikomu nepodařilo jej odtamtud vyzvednout.
 
 Car Kolokol III. Hmotnost: 160 tun Země: Rusko Místo: Moskevský Kreml Rok odlití: 1735 
Trojka za názvem zvonu značí, že byl odléván celkem třikrát a pokaždé se k původní mase přidával nový kov. Je vysoký 6,14 m a má průměr 6,6 m. Současnou podobu získal v roce 1735 a na jeho výrobě se podílelo více než 200 dělníků pod vedením Ivana Motorina a jeho bratra Michaila, z jejichž dílny vzešlo mnoho dalších slavných zvonů. Těsně po jeho dokončení došlo k požáru dřevěně konstrukce a při následném hašení zvon vlivem prudkého ochlazení praskl a odlomila se část vážící 11,5 tuny. Proto v odlévací jámě zůstal až do roku 1836, kdy byl vystaven na kamenném postavci u Věže Ivana Velikého v moskevském Kremlu.
 
  Neobvyklé působení zvuku kovu si lidé všimli již dávno, vysvětlit podstatu tohoto jevu však nemohli. Dnešní věda odhaluje i toto tajemství: jde tu o ultrazvuk.Při úderu kovu o kov vzniká nejen slyšitelný zvukový efekt, nýbrž i ultrazvuk.
 
 Mnozí tvorové vydávají a vnímají ultrazvuky o různých vlnových délkách a úspěšně je využívají pro své životní účely. Cvrčci, sarančata, včely i jiný hmyz využívají ultrazvuk pro vzájemnou komunikaci. Netopýři vysílají za letu krátké impulsy a jsou s to orientovat se podle jejich odrazu i v naprosté tmě. Velikou úlohu hraje ultrazvuk v životě velryb a delfínů. Konečně různí hlodavci (myš domácí, krysa, křeček a morče) slyší zvuky o frekvenci do 100 kHz. A nejen slyší. Bylo zjištěno, že ultrazvuk šířící se vzduchem pro ně někdy může být dokonce smrtelný. Závisí to na intenzitě zvukových vln.
 
 Ukázalo se, že ještě citlivější na ultrazvuk jsou mikroorganismy. Dnes jsou nám známa fakta o jeho ničivém vlivu na různé bakterie i to, že potlačuje jejich růst. Ultrazvukem se daří ničit viry vyvolávající vzteklinu a zápal mozkových blan, lze oslabovat účinnost původce černého kašle a záškrtu a získávat ochranné sérum z bakterií zničených ultrazvukovými vlnami. Pokusy se prováděly i s bacily vyvolávajícími tuberkulózu. 
Jen člověk na ultrazvukové vlny nereaguje. Je zřejmé, že v určité etapě vývoje ztratil nebo prostě nezískal schopnost ultrazvuk vnímat. Příroda ho však vybavila vnímavostí a důvtipem. Už před tisíci lety začal ve svém životě široce využívat pozoruhodné vlastnosti vysokých tónů kovového zvonu, tj. ultrazvuk.
 Nejintenzivnější ultrazvuk vydává wolframová destička. Pokud bychom zvolili dostupnější materiál, nejlepší je destička zlatá, dále pak železná a posléze měděná. 
 
Intenzita ultrazvuku závisí také na tvaru povrchu, na tom, zda je rovný nebo zakřivený. Dodáme-li destičce určité zakřivení (tzv. zaostřovací efekt), síla zvuku se značně zvýší. Potřebujeme-li tedy „dobré“ ultrazvukové záření, musíme zvolit vhodný materiál a tvar nástroje. A co bude konečným výsledkem? Zvon! Jeho tradiční forma, materiál a velikost je racionální a dokonalou konstrukcí nejjednoduššího zdroje ultrazvuku. Pokaždé, když se zvon rozezní, vydává nutně i ultrazvuk, jenž je ovšem lidskému uchu utajen.
 Zvuky zvonů jsou skutečně něco neobvyklého a fascinujícího. To intuitivně cítí každý člověk. Není náhodou, že když se zvuky zvonů rozezní, se na chvíli zastavíme, zvedneme hlavu a vzpomeneme na Domov.
 

Líbí se mi 20



O ČEM VYPRÁVĚJÍ ZVONY - Hodnocení: 5.00 z 5.00 . Počet hlasů: 20
Podobné články:



Zanechat komentář

Myšlenka dne

Není vhodné znepokojovat Pána z jakéhokoli jiného důvodu, než o spásu duše své.


Kalendář událostí

Zasílání aktuálních informací o nových článcích na stránkách Polahoda a dalších projektech MSH "ALLATRA"