Například: Dobré zprávy
Nejčastější chyby sportovců aneb pozor na to, kam své dítě přihlásíte

Kdy je pohyb ještě zdravý a kdy nadělá více škody než užitku? Určitě jste slyšeli známé přísloví „sportem k trvalé invaliditě.“ Mnoho bývalých sportovců o tom ví své, ale je tu také řada sportovců, kteří se pravidelnému cvičení věnují i ve velmi pokročilém věku a říkají, že právě pohyb je klíčem ke zdraví. Kde je tedy hranice mezi prospěšnosti a škodlivosti sportu?

1. Výběr sportu
Existuje mnoho jednostranně zaměřených sportovních disciplín, které nadměrně zatěžují jen určité části těla. Např. tenis, lukostřelba, florbal, cyklistika, veslování. Při výběru jednostranného sportu, je důležité zvážit protiopatření ve formě vhodné doplňkové pohybové aktivity, např. plavání
nebo pilates, aby byla tělesná zátěž vyváženější. Dále je třeba zohlednit zdravotní stav jedince, aby nezačínal se sportem, který příliš zatěžuje část těla, kterou má handicapovanou. Mezi vyváženější sportovní disciplíny patří např. plavání, bojová umění či jóga, pokud se nepřehání.

2. Výběr trenéra
Existují sportovní kluby, kde naberou spoustu dětí, 90% z nich postupně „zmrzačí“ a zbylých 10%, kteří tento dril vydrží, berou na elitní soutěže. Tyto děti vyhrávají spoustu medailí a titulů, ale bohužel často pak jejich závodní kariéra končí do dosažení 20 let a to v důsledku dlouhodobě nevhodného přetěžování. Jak odhalit takové trenéry včas? Přihlásíte-li dítě do sportovního kroužku, určitě se zajděte podívat na první 2-3 tréninky, abyste se ujistili, jakým způsobem s dětmi pracují. Obezřetní buďte zejména u rozcvičky a strečinku.

3. Kvalita rozcvičky a strečinku = alfa a omega
Pokud přihlásíte své dítko na hokej, přijdete na první trénink a uvidíte, že celou dobu intenzivně bruslí a trénink zakončí rovněž bruslením, je to velký varovný signál, že tady něco není v pořádku. Nejdůležitější věcí na konci každého tréninku je totiž strečink. Správné protažení na konci tréninku uleví zatíženým svalům, šlachám a vazům. V důsledku toho se rychleji regenerují, zvyšuje se jejich pohyblivost, pružnost a snižuje se riziko úrazu. Tuto chybu vídám často v posilovnách. Vidíte někoho, kdo si dává tvrdě do těla a pak odchází do šatny, aniž by pomyslel na nějaký strečink. Svaly, které se posilují a neprotahují, se zkracují a jsou náchylnější k úrazům. Rovněž velmi důležitá je rozcvička na začátku každého tréninku, která by měla rovnoměrně zatížit svaly na těle a důkladně je zahřát. Protahování po rozcvičce může být kratší a dynamičtější, důležitější je důkladný strečink na konci tréninku.

4. Nepravidelný trénink
Pokud máme sport, který nás baví, kvalitního trenéra, který nechce zničit naše tělo a chceme mít z pohybu maximální užitek, je potřeba pravidelně cvičit. Podle informací z katedry studií lidského pohybu Ostravské univerzity, se doporučuje cvičit minimálně 3 krát týdně.
Pokud naše vědomí neustále nachází výmluvy, proč nejít na trénink, tak není od věci si vzpomenout na původní motivaci, díky které jsme s cvičením začali, nebo si vzpomenout na ten příjemný, uvolňující pocit po tréninku. Udává se, že pro vytvoření sportovního návyku je potřeba cvičit alespoň 3 krát týdně po dobu jednoho roku. Každý je však individuální, někdo si takový návyk vypěstuje dřív a někdo později. Pak vědomí bude tím „pomocníkem“, který nás na trénink tahá.

5. Poznejte své tělo
S délkou a intenzitou pravidelného tréninku přichází také zkušenosti, které nám umožní poznat své tělo a uzpůsobit cvičení jeho potřebám. Může tomu předcházet řada úrazů a léta tréninku, jako u mě, ale výsledek stojí za to.

6. Podceňovat základy se nevyplácí
Můj učitel aikido říkával, že pokud cvičíme stejnou techniku 100 krát za sebou, např. shomen uchi (vertikální sek s mečem), tak alespoň jednou bychom to mohli udělat správně. S tímto pravidlem se snažím dělit nejen svými přáteli a svěřenci v taekwondo WTF, ale používat jej i v běžném
životě. Pevné základy mají důležitý vliv na fungování a životnost celého domu. Čím déle cvičím, tím častěji se vracím k základům.

7. Pozor na ego
Existuje staré východní rčení, že je lepší vyhrát sám nad sebou, než nad všemi ostatními.

Např. v bojových sportech a uměních, když s někým bojujeme, neměli bychom dávat prostor myšlenkám typu: „zranit jej, způsobit mu bolest, ukázat se před ostatními, jak jsme dobří a podobně“, protože každé takové vyvýšení našeho ega před ostatními, nás ponižuje v očích Boha. Náš
soupeř je ve skutečnosti našim partnerem, který nám pomáhá najít naše slabé stránky. Pokud uvidíte trenéra, který na svého svěřence řve: „Rozbij ho, ukopni mu hlavu…“, tak zvažte, zda je tento přístup vhodný.

8. Cvičte pro radost
Odjakživa mě fascinuje na turnajích a seminářích v taekwondu, když vídám lidi z různých koutů Česka i z jiných zemí, se stejnou jiskrou v očích, protože cvičí to, co milují. Zejména u dětí to jde vidět. Když cvičíte pro výkon, nemusí přijít radost, ale při cvičení pro radost, přijde i výkon. Když
jsem začínal trénovat děti taekwondo, vžil jsem se do role trenéra a neustále se tlačil do různých opatření, jak této roli adekvátně dostát. Pak jsem s tím přestal a začal jsem si chodit na tatami s dětmi hrát a došlo k obratu. Již jsem nechodil z tréninků, které jsem vedl, vyšťávený, ale naopak svěží a plný energie. Děti poznají, když je berete jako sobě rovné a odpoví na to přátelstvím.

Lukáš Kloza
trenér taekwonda

 

Líbí se mi 26



Nejčastější chyby sportovců aneb pozor na to, kam své dítě přihlásíte - Hodnocení: 5.00 z 5.00 . Počet hlasů: 26
Podobné články:



Zanechat komentář

Myšlenka dne

Nejcennější cesta vede k poznání Boha skrze rozum, kdy skutečné poznatky překonávají materiální podstatu a otevírají bránu podvědomí klíčem Lásky.


Kalendář událostí

Zasílání aktuálních informací o nových článcích na stránkách Polahoda a dalších projektech MSH "ALLATRA"