Mnozí se nachází v závěrečné fázi vývoje své duše...

Cest k Boží Bráně je na zemi velmi mnoho. Kolik je lidí, tolik je i realit a cest k Bohu. Lidé neustále hledají. Podívej se, nakolik se dnešní svět stal dynamičtější a nakolik více intelektuálně vyvinutý je člověk. Omezené množství informací mu již nestačí. Jeho vnitřní hledání vyžaduje značné rozšíření rozsahu jeho znalostí. A proč? Protože lidé již duchovně vyzráli díky zkušenostem z předchozích inkarnací. Mnozí se nachází v závěrečné fázi vývoje své duše, takže jsou v intenzivním hledání. Tito lidé dokonce mají zvláštní znamení.

„ Zvláštní znamení?“ zeptal se otec Joann. „A jaké?“
„Mají růžový flek zezadu na týlní straně lebky v oblasti prvního a druhého krčního obratle, může dokonce zacházet až pod vlasy.“
Škorpion se s velkým překvapením podíval na Senseie:
„Cože, od narození?“
„Ne. Každý má svůj vlastní cyklus. Proto se skvrna může objevit kdykoliv během života. To záleží na časovém úseku předchozí reinkarnace.“
„Jsi si jistý, že to je znamení od Boha a ne od ďábla?“ zeptal se Vano.
„Jsem si jistý,“ s úsměvem odpověděl Sensei.
„No, co to má společného s Bohem nebo ďáblem,“ přidal se do rozhovoru Škorpion a prohmatával rukou svůj krk. „Musí existovat nějaké vysvětlení na fyzické úrovni. Možná se člověk někde nechtěně bouchl nebo tak něco?“
„Kdyby se člověk udeřil, byla by modřina. A to je červeno - růžový flek na kůži. Objevuje se v důsledku určité funkce šišinky. U těchto lidí je epifýza vyvinutější, než u ostatních. Mohou si to neuvědomovat, ale během života projevují velmi silnou intuici, lásku k Bohu, touhu po poznání. Jejich duše neustále hledá Boha.“
„Vždyť je to žláza,“ mávl rukou otec Joan. „Co má tato materie společného s duší a reinkarnacemi?“
„ Hodně společného,“ odpověděl Sensei. „Řekněme, že člověk má malé „já", část kterého spojuje vědomí s duší, a velké „Já" – a to je duše sama. Malé „já" je smrtelné. Ale ta jeho část, která ho spojuje s duší, ukládá informace o vnitřních duchovních úspěších člověka prostřednictvím jeho velkého „Já".“
„Počkej,“ zastavil Senseie Škorpion, „co znamenají „vnitřní duchovní úspěchy“? A co to dobro a to zlo, které člověk koná, tak říkajíc, ve vnějším světě?“
„Ať už koná ve vnějším světě cokoliv, každý jeho čin se přes podvědomí odráží ve vnitřním světě…Takže v příští reinkarnaci celá tato informace o mnohonásobných „zkušenostech“ z minulých životů, která je přenášená spolu s velkým „Já", to znamená s duší, je uložená v jedné z hlavních částí nového malého „já“. A přesněji, v hologramech epifýzy, která je ve skutečnosti generální ředitel celého organismu. Toto znamení se projevuje v důsledku působení energií epifýzy. I když fakticky, velký význam nemá. To vůbec neznamená, že člověk dosáhl něčeho v tomto životě. To jen vypovídá o tom, že člověk v minulém životě dosáhl významných výsledků v duchovním vývoji, chybělo málo, aby si zasloužil být blíže k Bohu, vystoupit z kruhu reinkarnací. V tomto životě se mu dává ŠANCE: buď nakonec vyhraje svůj Armageddon a osvobodí se, nebo prohraje - a pak začíná znovu od začátku. Jednoduše řečeno, pokud se člověk nepoddal své materiální podstatě, která ho již začala ovládat a odlákala ho, prasátko jedno, od oceánu, to začíná usilovně hledat duchovní „pokrm". Vyvinutá intuice dává pocit naléhavé potřeby k nalezení odpovídajících znalostí. I když znalosti, ty, které považuje za znalosti většina lidí, nehrají zvláštní roli v duchovním vývoji. Dává jen požadovanou hloubku porozumění pro upevnění dominance Duše v říši svého vlastního vědomí a posílení vnitřní Víry. Ti lidé, kteří jsou duchovně vyzrálí díky zkušenostem z předchozích inkarnací, nebo ti, kteří jen pracují na sobě a potulují se od náboženství k náboženství, nebo lidé s otevřeným vnímáním, prostě ve správný čas otevřou knihu a uvidí pravdu, nebo uslyší to správné slovo. A člověk procitne, jako když ho probudí zvonění budíku. Člověk se probouzí a začíná si uvědomovat, že realita, kterou vnímal jako svůj život, je doopravdy sen. Člověk se probudí, ale jak se dostat ven z té své postele neví a plácá se jako děťátko. A musí vlastně jen vstát a jít. Je to jednoduché.
Jakmile v rozhovoru nastala pauza, Škorpion toho okamžitě využil.
„Kluci, vy tomu neuvěříte, ale i já mám tento znak,“ řekl s obdivem a znovu prohmatal zátylek. „Dříve, vím to přesně, tam nebyl. U nás ve „Ižíci“ jsme měli důkladnou lékařskou prohlídku na zvláštní znamení, jako mateřská znaménka, fleky, jizvy a další podobné nesmysly. A taky jsem se nedávno rozhodl ostříhat hodně na krátko (na ježka). Dívám se a je tam flek. Myslel jsem si, že jsem se někde bouchl. Ale on nemizí!

úryvek z knihy "Na Křižovatce"  (český překlad se připravuje)