Budu hlídat Zvon. Usadím se na věžičce času a budu ho střežit a chránit, dokud nevyjde bílý dým, znamení naděje.
Když na Tebe myslím, když k Tobě se ubírám, jsem jak splašený kůň plný touhy. A beru do rukou vše, na co přijdu.
Na lúke plnej voňavých kvetov, otváram sa kráse tvojich svetov. Veď TY sa prejavuješ vo všetkom!
Celá Ja som popretkávaná Nitôčkami Ducha Svätého!
Je kvapkou rosy na konári. Je odraz slnka, kvietkom malým.
Mám strach a ťahá ma to za nohu. Čo s tým? Akú mám v skrini mátohu?
Chcem Boha chytiť za ruku, nech bude so mnou stále! Chcem ďakovať Mu za všetko, čím obdaril ma práve...
Další moudrost je pro nás připravená. Otevři své oči a srdce dokořán.
Láska je v nás, je ve mně i v tobě. No tak jí žij a nestav si zeď.
Osobnosť je čistá, krásna, ako dúha z čista jasna, ktorá na nebi sa objaví a tmu od svetla oddelí.
“Síla slova vytváří sílu myšlenky a síla myšlenky pak vyvolává činy.