Jsem plná plničká, nádherné melodie v hrudi to šimrá, Duše má žije,
Hradby, ploty, hranice, to není žádná tradice, co spojené je, nic nerozpojí,
Žasneš nad krásou poupěte a ranní rosou, vidíš dítě se trávy dotýkat, nožičkou bosou.
Vlídně se chovat k sobě i k ostatním lidem, mluvit i jednat vždy s naprostým klidem, vždyť mír ve světě začíná v každém z nás, jako Člověk se chovat, teď nejvyšší je čas.
Děkuji, že když ráno vstanu a podívám se na stěnu dívá se na mě Agapit připraven mě povzbudit
Tvar trojúhelníku má ta veliká skála, pod ní i na ní jsem také stála.
Festival života, krásna, lásky, vůně, kdo zapojí se do všeho vzkvétá, nestůně.
Ať jsi u mne, nebo já u tebe, krásné je být u sebe.
Laskavá slova ze srdíčka plynou, tvá láska nezná volbu jinou.
Jezero radosti je plné krásných slov, poběž si zaplavat, nečekej na výlov,
Probuďme se lidičky, jako jarní kytičky, otevřeme naše srdce Lásce dokořán,
“Staň se přítelem svého nepřítele a odpusť mu jeho skutky, protože jinak nejsi ani ty dokonalý.
