Okamžik zastavení okamžik pohlazení to sluneční záře zlehka dotýká se tváře.
.jpg)
Neplatí žádný oddechový čas, otevřeš ráno oči, útok vědomí hned začíná zas.
Každý jsme světlo, každý jsme Láska, společně tvoříme světelný oceán,
Bratři a sestry lidé zastavme se a prociťme co po nás zbude
Obejmi svoje mládí v nitru ukryté, krásné a křehké, všem na míru ušité.
Pod klenbou z větvoví ti srdce napoví, kde Bůh svůj domov má,
Krásno je – když s láskou si barvy hrají, růžová s modrou se míjí, zlatý vodopád slunce se do fialové vpíjí,
Vejdi, vždy chovej se tiše, dodržuj zákony veliké říše. Vyslyš přírody tiché kázání, dostaneš k lehčímu životu požehnání.
Žasnu, co se dá prožít – vídat, láska, víra i radost tě učí vnímat.
“Pokud chceš rozesmát Boha, řekni mu o svých plánech.
