Například: Dobré zprávy
Kyjevo-pečerská lávra: duchovní a kulturní kolébka všech Slovanů

Svato-Uspenská Kyjevo-pečerská lávra je velmi pozoruhodné místo, které se nachází v centru Kyjeva (Ukrajina). Návštěvníky udivuje krása okolní krajiny a zároveň také monumentalita architektury. Lávra je právem považována za duchovní a kulturní kolébku celého slovanského národa. Vždyť ve své době to byl největší klášter na území, které obývali Slované. Byl proslulý svými lékaři, ikonopisci a písaři, ale také knihovnou a knihami. Sem směřovali lidé z mnohých zemí tehdejšího světa, leckdy i z těch nevzdálenějších.

 V současnosti je Kyjevo-pečerská lávra je největším klášterním komplexem na Ukrajině. Na jejím území se nachází množství kostelů, muzeí a archivů, které jsou významné z historického a kulturního hlediska. Přitahují jak odborníky z oblasti historie, umění, etnografie, kultury, tak i turisty, kteří navštěvují výstavy a exkurze, které se zde konají. Lávra je bezesporu jedním z nejvýraznějších objektů historicko-kulturních hodnot všech slovanských národů.

A nejen to. V roce 1990 Organizace spojených národů pro vzdělání, vědu a kulturu zahrnula Svato-Uspenskou Kyjevo-pečerskou lávru do seznamu Světového kulturního dědictví UNESCO. Tento status je udělován přírodním objektům nebo objektům, vytvořeným člověkem, jejichž hlavním úkolem je uchování a popularizace jejich osobitého kulturního, historického nebo ekologického významu.

Historie vzniku jeskynního kláštera
Lávra vznikla jako jeskynní klášter a byla poměrně vzdálená od města. Její historie sahá do 11. století, do doby vlády Jaroslava Moudrého. Tehdy se stařec Antonij, který přišel z Athosu, usadil v jeskyni, v níž předtím v ústraní pobýval svatý Hilarion. Časem se lidé z okolí dozvěděli, že v jeskyni žije mnich, a začali k němu přicházet. Někteří hledali radu, někteří chtěli dostat požehnání, jiní si pak s mnichem toužili popovídat o spáse své duše.
Pověst o starci se rychle šířila do okolních zemí. Brzy se ke svatému Antonijovi začali přidávat ti, kteří chtěli vstoupit do mnišského řádu, žít vedle něj a duchovně se rozvíjet. Jeskyni začali rozšiřovat a vybudovali v ní podzemní chrám a cely pro mnichy. Tyto jeskyně se dochovaly dodnes a jsou známé jako Vzdálené jeskyně.

Antonij, který byl zvyklý na samotu, odešel na sousední horu, kde si vyhloubil novou jeskyni. Postupem času i ji ale obydlili mniši. Teď je toto místo známé jako Antonijovy nebo Blízké jeskyně.

 Jako první nadzemní chrám vznikl menší dřevěný kostelík Zesnutí přesvaté Bohorodice, který mniši postavili nad vchodem do Vzdálených jeskyní. To, že byl první chrám zasvěcen právě Panně Marii, není náhoda. Právě Bohorodička je totiž považována od dob Pokřtění Kyjevské Rusi knížetem Vladimírem za patronku pravoslavné víry a Zemí ruských. Navíc je také vnímána jako patronku Kyjevo-pečerského kláštera už od doby jeho založení.

Když se počet mnichů zvýšil na sto, začala výstavba nadzemních dřevěných prostor: kostely, cely a hospodářské budovy. V roce 1073 na vyvýšenině vedle jeskyní začala od velkého kamenného chrámu Zesnutí Boží Matky velká výstavba kláštera s názvem Pečerský. Název byl odvozený od jeskyní (rusky peščera), ve kterých původně žili mniši. Chrám postavili a vyzdobili řečtí malíři ikon, kteří speciálně kvůli této události přijeli z Athosu do Kyjeva.

Už na začátku 12. století, díky výjimečnému postavení mezi ruskými kláštery, daroval Patriarcha Konstantinopolský Kyjevo-pečerskému klášteru tak zvané stavropitie, což znamená, že jej převedl přímo pod svou kontrolu. A klášteru udělil status lávry, který se dává jen těm nejznámějším a největším klášterům.

Historie kláštera je plná vzletů i pádů. Lávra nejednou zažila invazi dobyvatelů: vpády Polovců, Tatarů, Mongolů. Přežila i zničující požár v roce 1718, který poškodil všechny chrámy a stavby. Ve 20. letech 20. století klášter zrušili. Od roku 1942 do roku 1961 byl klášter v provozu, ale pak byl znovu uzavřen až do roku 1988.

Kyjevo-pečerské lávra: Horní lávra
Dnes je území Kyjevo-pečerské lávry rozděleno na dvě části: na Horní a Dolní lávru.  Na území Horní lávry se nachází Národní Kyjevo-pečerská historicko-kulturní rezervace, ve které najdete muzea, výstavní sály, knihovnu a také fungující chrám Zesnutí přesvaté Bohorodičky, refektář s chrámem svatého Antonije a Feodosia. Vedle něj se nachází Velká klášterní zvonice, která vyniká svou architekturou a krásou. Z 12. století, kdy byl klášter založen, se dochoval Kostel nad branou svaté Trojice a mnoho dalších objektů, které jsou svou krásou a významem unikátní a mají vysokou historickou a kulturní hodnotu.

 V muzeích můžete vidět velké množství zajímavých předmětů. V muzeu Klášterní historie jsou například umístěny busty svatých představitelů kláštera, jejichž ostatky jsou v současnosti uloženy v Jeskyních. Plastické zobrazení svatých odpovídá jejich skutečné podobě. Mezi nimi najdete busty Agapita Pečerského, Lékaře Nezištného, legendárního ruského bohatýra a mnicha Ilji Muromce, letopisce Nestora a jiných svatých.

V Muzeu historických pokladů Ukrajiny se můžete seznámit se sbírkou dekorací a předmětů každodenní potřeby, a to nejen ze staré Rusi, ale z celého slovanského světa. Spoustu nového se také dozvíte v Muzeu divadelního a hudebního umění Ukrajiny, v Muzeu dekorativního umění Ukrajiny, Muzeu miniatur a také v Muzeu hologramů.

Kyjevo-pečerské lávra: Dolní lávra
V Dolní lávře je fungující pravoslavný mužský klášter. Na jeho území se nachází cely konventu, hospodářské a obytné budovy, Kyjevská duchovní akademie a seminář, Blízké a Vzdálené jeskyně, několik kostelů, mezi nimiž nalezněte chrám Povýšení svatého kříže, který je umístěn nad vchodem do Blízkých jeskyní, a kostel Narození přesvaté Bohorodice u vchodu do Vzdálených jeskyní.

Celkem se na území Kyjevo-pečerské lávry nachází 13 chrámů. Hlavním chrámem Kyjevo-pečerské lávry je chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice. Od něho je odvozen úplný název kláštera Svato-Uspenská Kyjevo-pečerská lávra.

Kyjevp pecerska lavra BohorodickaKyjevo-pečerské lávra: Uspenský chrám
Tento chrám je unikátní ve všech směrech: historií svého vzniku, architekturou, svým významem. Byl založen někdy na konci 11. století a průběh jeho stavby je dodnes zahalen tajemstvím. V historických textech se říká, že se Uspenský chrám dvakrát objevil na nebi: jednou nad bitevním polem, podruhé při bouřce. Pokaždé měl předpovídat spásu. Tento chrám nemá ochrannou funkci jen tak pro nic za nic. Je přece zasvěcen Bohorodičce.
Bohorodička ochránkyně, jakožto symbol ženského tvořícího principu, představovala nejdůležitější světonázor Slovanů. A právě proto je tento pozoruhodný chrám spojen s tolika záhadami a legendami o spáse – je to totiž místo, kde přebývá duch Bohorodičky. Považovali ho za „Bohem vytvořený“ předobraz všech klášterních chrámů staré Rusi a také sloužil jako hrobka kyjevských knížat.

Uspenský chrám za dobu své existence zažil mnoho. Během druhé světové války byl prakticky srovnán se zemí. Ale v roce 1999 byl znovu celý obnoven. Předpokládá se, že chrám má v současnosti podobu z roku 1729. V tomto roce byl totiž znovu vystavěn z trosek, rozšířen a vyzdoben ve stylu ukrajinského baroka.

Bohorodicka slovane patronka

  Kyjevo pecerska lavra Bohorodicka

Nejen zevnějšek chrámu, ale také jeho vnitřní výzdoba bere návštěvníkům dech. Ohromuje je svou velikostí a krásou. Chrám je vyzdoben množstvím překrásných mozaik a fresek.
Ale jeho hlavní odlišností je vzpomínka, kterou nám přináší přes všechna století od našich předků, kteří žili ve staré Rusi. Vzpomínka na duchovní majestátnost lidí, jejich snahu o dosažení krásy a uctívání přesvaté Bohorodičky, tvůrčího ženského principu.

Kyjevo pecerska lavraKyjevo-pečerské lávra: Vzdálené jeskyně a Blízké jeskyně
Zvláštní pozornost si zaslouží jeskyně Kyjevo-pečerské lávry. Kdysi v nich žili mniši a v podzemních chrámech sloužili své bohoslužby. Tady byli někteří z nich v osamocení, zasvětili svůj život neustálým modlitbám a obraceli se k Bohu. Dnes jsou v jeskyních uloženy zachovalé ostatky pečerských svatých.

Ve Vzdálených jeskyních jsou tři podzemní chrámy: kostel Narození Ježíše Krista, kostel Zvěstování Přesvaté Bohorodičky, kostel svatého Feodosie, opata pečerského. Jsou v něm uloženy ostatky 49 pečerských svatých. V Blízkých jeskyních se také nachází tři chrámy. Jeden z nich je zasvěcen svatému Antoniji Pečerskému, zakladateli kláštera, jehož ostatky jsou uloženy v jeskyních na skrytém místě, vedle stejnojmenného chrámu. Podle legendy Antonij znal přesné datum své smrti a varoval konvent před tím, aby se nesnažili najít jeho ostatky. V určeném čase odešel jednou z chodeb a jeskyně se za ním uzavřela.

V jeskyních je chrám, zasvěcený svatému Varlaamovi, prvnímu opatovi Kyjevo-pečerské lávry. V tomto chrámu jsou uloženy ostatky svatého. V kostele Uvedení Bohorodice do chrámu jsou zase uloženy ostatky svatého Agapita Pečerského, Lákaře Nezištného, prvního lékaře Kyjevské Rusi. Sláva o jeho zázracích a pomoci lidem jej přežila o mnoho stovek let.

Celkem je v Blízkých jeskyních pohřbeno 73 pečerských svatých, mezi nimiž jsou například ostatky Ilji Muromce, legendárního ruského bohatýra a mnicha. Dále je tu také Alipij, který byl známý tím, že kromě mistrného malování ikon léčil kožní onemocnění barvami. Jsou tu však ostatky mnoha dalších významných lidí.
Pokud jeskyně navštívíte, pak budete mít unikátní možnost vidět, kde a v jakých podmínkách žili a pracovali mniši Kyjevo-pečerské lávry před zhruba 1000 lety.
Vedle vchodu do Blízkých jeskyní je vyhlídka, ze které budete mít nádherný výhled na levý břeh Kyjeva, který je porostlý zelení parků a lesů, na širé vody starého, mocného a krásného Dněpru.

Svato-Uspenská Kyjevo-pečerská lávra je unikátním objektem historického a kulturního dědictví celého lidstva. Velkolepá architektura, mozaiky a fresky, které udivují svou krásou a jemností, nástěnné malby a ikony starých mistrů jsou potěchou pro oči a podněcují představivost. Pozornost bezesporu přitahují historické artefakty a umělecké předměty, které máte možnost vidět v muzeích a výstavních sálech. Ale je tam i něco navíc. Něco, co k tomuto svatému místu přitahuje lidi už téměř 1000 let.
Pro mnohé představuje návštěva Kyjevo-pečerské lávry přiblížení se ke skutečným svatyním, možnost ponořit se do atmosféry duchovní čistoty a životadárného ducha Bohorodičky, ženského principu, který spojuje nejen Slovany, ale také jiné světové národy.
Doufáme, že se i vám podaří navštívit toto unikátní a zcela jistě překrásné místo –
Kyjevo-pečerskou lávru.

Odkazy:

Kyjevo-pečerská lávra

http://www.youtube.com/watch?v=cRKz6T07b8E&context=C4f34606ADvjVQa1PpcFOUrhahpwllF3HXtY-m9uMrr2ZKCDo8_qs=

Uspenský chram Kyjevo-pečerské lávry

http://www.youtube.com/watch?v=rdw7glr8wNU&context=C48899ffADvjVQa1PpcFOUrhahpwllF-9nNZG_6PySVFom2qdIoqw=

Blízké jeskyně

http://www.youtube.com/watch?v=5jKw-av-FAs&context=C4bafa1aADvjVQa1PpcFOUrhahpwllFyPo4I7qEZ9eqV_2cAz-8LA=

Vzdálené jeskyně

http://www.youtube.com/watch?v=xLw2aJCu-Pw&context=C416d7e8ADvjVQa1PpcFOUrhahpwllF433Cyq5vqql_7GrCfwSfI8=

 

Líbí se mi 37



Kyjevo-pečerská lávra: duchovní a kulturní kolébka všech Slovanů - Hodnocení: 5.00 z 5.00 . Počet hlasů: 37
Podobné články:



Zanechat komentář

Myšlenka dne

Je nezbytné na sobě stále pracovat a učit se novým věcem. V životě je cenná každá minuta, kterou musíme použít jako dar Boží ke zdokonalování své duše.


Kalendář událostí

Zasílání aktuálních informací o nových článcích na stránkách Polahoda a dalších projektech MSH "ALLATRA"