Každá zrelá duša teraz stojí
Pred bránou a svoj osud si volí.
Chýba už iba krôčik malý,
Ktorý nás od hlbín našej duše delí.
Kľúč nám všetkým bol už daný
Od dverí do nebeskej brány.
Keď si ho už našiel, nestrať ho,
Za ilúziu konečného sveta
Nikdy nevymeň ho!
Ponáram sa do Ducha Svätého,
Otváram srdce svoje Môjmu Jedinému.
Láska k Nemu mi dáva krídla,
Duša spokojnosťou oplýva.
Slzy radosti v očiach mám,
Len Jemu svoju pozornosť tu a teraz dám.
Jeho oči vidím vo dne, v noci,
Jeho úsmev sprevádza ma aj o polnoci.
Ponoriť sa do Neho celá chcem
A nikdy nevyjsť z blaženosti
Jeho Ducha je môj sen.
Môj sen sa každým dňom
skutočným stáva,
Keď myseľ naplňujem len
dobrom od rána.
A keď už nikdy neupustím
svoju striebornú niť,
Vtedy budem skutočne len v Ňom žiť!
Gabriela z Bratislavy
Každá zrelá duša teraz stojí pred bránou . Počet hlasů: 24 |
“Nemůžeme druhým přát nic zlého, dokonce ani v myšlenkách. Protože silou mysli si kladeš past sám na sebe, na své tělo a svůj rozum. A čím častěji o tom přemýšlíš, tím silnější jsou její sítě, tím více se dostáváš do jejich sevření.
Zanechat komentář