JSI

Jsi překvapení – co vystoupí z mlhy,

jsi krása – co šíří se kolem duhy.

 

Jsi rosa – co únavu vzpruží,

jsi trn – co chrání krásu růží.

 

Jsi květ – co opojně voní,

jsi studánka – před kterou každý se kloní.

 

Jsi vánek – co pohladí, když smutek tíží,

jsi náruč – kde láska roste, a bolest se tiší.

 

Jsi slunce – co zahřeje,

tmavá místa světlem zaleje.

 

Jsi babí léto – co s vánkem letí

a vlídně hladí skotačivé děti.

 

Jsi pohádka – co za sestru má přírodní říši,

tam malíři tvoří a básníci píší.

 

Jsi vítr i bouře,

jsi rosa – co po trávě se klouže.

 

Jsi vichřice – co stromy donutí se sklonit,

jsi víra, co nedá se zlomit.

 

Jsi radost – co všechen smutek zhojí,

jsi život, co s životem se spojí.

 

Jsi člověk, příroda, touha, drahokam,

jsi všude, jsi s námi a nejsi klam!

 

Jsi !!!

 

Hana Jílková