Jak naprogramovat mozek, aby pomáhal organizmu?

Jak se ukázalo, lidský mozek se může snadno naučit něco dobrého. Jako příklad uvádíme zdravou výživu. Podstatou tohoto jevu je skutečnost, že je ovlivněno centrum potěšení mozku, díky kterému dochází  k návyku  na určité potraviny.

Tato skutečnost byla prokázána výzkumníky na Tufts University. Vědci provedli experiment, který trval 6 měsíců. Zúčastnilo se ho 13 lidí trpících nadváhou a obezitou. Byly mezi nimi jak ženy, tak muži. Cílem experimentu bylo, že osm lidí muselo držet dietu s nízkým obsahem sacharidů a vysokým obsahem bílkovin a vlákniny. Taková dieta odrazuje chuť pacientů na něco dobrého. Ostatní účastníci jedli tak, jak byly zvyklí.

Na konci pokusu byly skenovány mozky lidí, kteří se zúčastnili výzkumu. V průběhu studie byly lidem ukazovány obrázky různých jídel. Je zajímavé, že u těch, kteří absolvovali speciální dietu, došlo k poklesu citlivosti na obrázky nezdravých potravin, a když jim ukazovali nízkokalorické potraviny – citlivost se naopak zvyšovala. Na základě výsledků se dá tvrdit, že se lidský mozek může snadno naučit zdravé výživě. Ale mnohem důležitější je, že se dá stejně snadno naučit jiným užitečným a konstruktivním návykům, které pomáhají v sebe rozvíjení. Toto je „neorané pole“ pro rozvoj sebe sama.

Poprvé bylo „centrum potěšení“ objeveno v roce 1952 kanadským výzkumníkem Jamesem Oldsem, v důsledku laboratorního omylu. Vědec zkoumal reakci potkanů na stimulaci centra bdělosti, avšak u tohoto pokusu byla nesprávně implantována elektroda do jiného centra mozku, který byl i „centrem potěšení“. Následně byly provedeny pokusy ke zjištění stejného centra v mozku člověka. Není to tak dávno, kdy skupina vědců z Centra pro kognitivní neurologii (Lyon, Francie) byla schopna prokázat, že orbitofrontální kůra, která se nachází v přední části mozku -  je centrum, které reaguje na potěšení. Výsledky výzkumu byly publikovány ve vědeckém

Dalším překvapivým rysem mozku je „neuroplasticita“, schopnost neuronů a neuronových sítí v mozku měnit vazby a chování v reakci na nové informace. Podstatou této vlastnosti je, že mozek, jak se ukázalo, se rád učí a na jeho vývoj má velmi dobrý vliv získávání nových dovedností, jako je hraní na hudební nástroj, učit se nové tance, cizí jazyky a tak dále.

Použit tuto vlastnost se rozhodl Moše Feldenkraise – doktor věd, inženýr, fyzik a judaista. Naučil se znovu chodit po vážném zranění kolena v roce 1940, i přes pesimistické předpovědi lékařů. Díky své zkušenosti si vytvořil způsob práce s tělem, který pomohl tisícům lidí překonat důsledky nehod, nemocí a zranění.

Naučit se něco nového není složité. Stačí pouze zaměřit svoji pozornost na úkol, který před vámi stojí, jednat pomalu a rozvážně.

Koncentrace a praxe při osvojení nových informací a dovedností způsobuje změny v mozku. Jeho buňky a nervy začínají měnit svůj vnější vzhled a funkce, spojují se spolu navzájem a při tom se zároveň ruší staré vazby a vytvářejí nové - to vše nám umožňuje použít část mozku pro „neobvyklé“ úkoly, adaptovat se v různých situacích, vzniklých v průběhu rušného každodenního života.

K dnešnímu dni vědci vyvrátili hypotézu, že neurony odumírají s věkem a nové buňky se nikdy neobnovují. Ve skutečnosti je mozek nejen schopen podstatné a neočekávané reorganizace, ale také produkuje nové neurony v každém věku. Takže na učení není nikdy pozdě!

Ovšem jedinečnost člověka nespočívá ve vysoce rozvinutém mozku, ale v duální povaze a svobodě volby. Věda úspěšně dokazuje (i když ne zcela chápe hlubokou podstatu), že mozek je jen dobrým nástrojem. Pro vědce stále zůstává záhadou, „čí je tento nástroj a k čemu slouží a co je to člověk a jeho Osobnost?“ Náš mozek je výkonný počítač: jaké programy do něj vložíme, to pak dostaneme.

Natalie Chomin