Jak hudba působí na lidský organismus

Přemýšleli jste ale někdy o tom, jak na nás působí hudba?

     Pojďme si nejdříve ujasnit, co je vlastně lidský organismus. Je to přirozený mechanismus, který akumuluje venkovní vibrace a který přijímá zvukové vlny jakéhokoli původu. Lidský mozek je zvláštní zařízení se schopností přijímat, pracujíc při tom na různých frekvencích. Samotná stavba těla obsahuje tři velké akustické zóny – kopule lebky, hrudník a břišní dutinu – které jsou spojeny pružnou páteří. Touto konstrukcí se člověk podobá jakémusi drnkacímu hudebnímu nástroji, a tak každou sekundu hraje „melodii“. Existuje v něm určitý rytmus dýchání, srdečních tepů, různá tepová frekvence při chůzi, běhu i spánku. Celá tato „melodie“ je spojena s mozkovými šumy alfa, beta, théta a delta a též s vlastní frekvencí činnosti orgánů, při čemž pro každý orgán je charakteristický jiný počet kmitů za sekundu. Organizmus v podstatě pracuje v autonomním režimu. Nicméně jeho chod může upravit cizí tón a to pozitivně – viz muzikoterapie v Číně, ale naopak i negativně. A to nás přivádí k působení moderní hudby na lidský organismus.

     O moderní hudbě hovoříme už od dob kapel Deep Purple (Smoke on the water), Led Zeppelin (Black dog) nebo The Beatles (Helter Skelter). Moderní hudba představuje dvojitý útok, neboť obsahuje rezonanční vibrace vytvořené uměle tak, aby byly škodlivé pro organismus a navíc texty obsahující kódované informace stimulující materiální podstatu. Každý zvuk se rozkládá na frekvence, harmonické tóny a šumy. A jak už jsme poznamenali výše, lidský organismus je akustický systém, kde každý orgán pracuje na vlastní frekvenci. Takže při rezonanci – shodě frekvencí hudební kompozice a frekvencí organismu – dochází k rozrušení tkání. Když se v kompozici nachází disonance, vyvolá to zvýšení frekvence srdečních kontrakcí a zvýšení arteriálního tlaku. Výsledkem je snížení práceschopnosti, takže člověk postupně degraduje a ztrácí kontrolu nad sebou. Pokud se frekvence zvukových vibrací shoduje alespoň s jednou z frekvencí mozku a centrálního nervového systému, hrozí člověku duševní poruchy, nekontrolovatelné chování.

"Nebudeme chodiť ďaleko. Zoberme svetoznáme skladby viac-menej agresívneho vzoru rockovej a populárnej hudby. Napríklad skupina "Deep Purple", ich slávna "Smoke on the Water". Frekvencia základného rytmu tejto skladby skáče od dvoch do štyroch hertzov. Pri definovanej hlasitosti štyridsať až päťdesiat decibelov vytvárané vibrácie už vzbudzujú nadmerné podráždenie, až do dočasnej straty sebaovládania, rovnako ako agresiu buď vo vzťahu k okoliu, alebo k sebe, vyvolávajúc vlnu negatívnych vnútorných emócií. Navyše u tých, ktorí už sú náchylní k nervovým poruchám (vrátane dospievajúcich detí, hlboko prežívajúcich emocionálne rozrušenie svojho veku), rovnako ako u tých, ktorí už trpia duševnými ochoreniami, po opakovanom počúvaní takejto skladby sa začínajú nervové ataky, až po zrútenie. Najmä nervový systém reaguje na hlučné disonancie, neharmonické tóny. To znamená, že človeku sa začnú triasť ruky, stráca sa ostrosť sluchu, zraku. V krvi sa prudko zvyšuje uvoľňovanie hormónov a iných látok.
Alebo napríklad, zoberme skladbu skupiny "The Beatles» «Helter Skelter". - Vano sa pri týchto slovách striasol, akoby mu Sensei siahol na najdrahšie. - Takže aj v tomto druhu hudby, ktorá sa nepochybne na prvý pohľad zdá príjemnou a harmonickou, frekvencia hlavného rytmu je šesť celých a štyri desatiny hertza. Podobná frekvencia vibrácií nie je o nič menej nebezpečná, pretože môže dôjsť k rezonancii frekvencií hrudníka a brušnej dutiny. Narušuje sa plnohodnotná funkčnosť. Tkanivá, obrazne povedané, začínajú "bolieť". - Otec Joann udivene zdvihol obočie. - A navyše, pretože tento rytmus sa svojou frekvenciou nachádza v blízkosti frekvencie siedmich hertzov, teda jedného z mozgových rytmov, existuje veľmi reálne nebezpečenstvo rezonančného zosúladenia týchto frekvencií. A teda k určitému narušeniu funkcií mozgu s čiastočnou deštrukciou tkaniva, čiže vytvára sa predispozícia ku klinickej schizofrénii.
Otec Joann sa pri týchto slovách zarazil, hľadiac uprene na Senseia. Ten uvidiac jeho strnulosť, sa usmial. - To je vtip, však? – spýtal sa Vano. - Prečo vtip? To je skutočná pravda! Ak neveríš, sám sa pohrab vo výskumoch akustikov."

Samozřejmě existuje mnoho hudby, která má pozitivní účinky pro duchovní růst. Příkladem jsou chorály, lidová hudba, nebo hudba klasická (Vivaldi, Beethoven,...) a nebo jiná instrumentální. Charakteristikami takové hudby jsou vnitrní klid a plynulá melodie. Pokud je to skladba s textem, určitě by měla mít konstruktivní charakter. Je dobré sledovat, jak se u poslechu cítíte uvnitř, pak jistě vyberete tu správnou hudbu.

Markéta Vacková,

podle knihy „Křižovatka“. Zdarma ke stažení: https://ibisbooks.cz/krizovatka