Jak funguje naše myšlení - 2

Už staří Egypťané věděli, že v hypothalamu se nacházejí dvě stará centra pozitivních a negativních myšlenek. Pokud se na lebku podíváte shora, pak tato centra ve spojení se šišinkou tvoří jakýsi vnitřní trojúhelník s vrcholem – epifýzou. V různých dobách se jim říkalo různě, ale jejich podstata zůstává stejná. Jeden z jejich názvů, které byly zaznamenány už ve starých spisech byl ‚agathodemon‘ a ‚kakodemon‘. Agathodemon stimuluje produkci pozitivních myšlenek a kakodemon – negativních myšlenek.

Centra agathodemon a kakodemon jsou jakýmisi polovodiči mezi jemnou matérii a nervovým systémem. Impulzy, které dostávají od nervového systému, převádějí do jemné matérie a zároveň sami kódují informace do signálu, který posílají po nervových drahách jako ‚myšlenkový příkaz‘…

Myšlenky se nerodí v mozkové hmotě zvané hypothalamus, ale právě v těchto centrech, které jsou zvláštními čakrami jemné matérie, jejichž podstata je uložena v našich myšlenkách. Je to jen obrazné srovnání, jak se energie odráží na matérii. Pokud nám například odstraní tuto část mozku, pak budeme pozorovat porušení některých psychických funkcí myšlení, vnímání, paměti a tak dále, ale myslet nepřestaneme.

Nedávný výzkum provedený doktorem Antoniem Rangelem z Kalifornského technického institutu (California Institute of Technology – soukromá univerzita se zaměřením na výzkum v oblasti vědy, technologie a inženýrství), ukázal, že náš mozek má dvě oblasti, které mezi sebou neustále bojují o kontrolu nad chováním lidí.

Tyto oblasti pojmenovali „anděl“ a „démon“. Na tento závěr vědci přišli po experimentu, který určoval sklon některých lidí k nezdravému stravování, jako je například rychlé občerstvení. A ukázalo se, že při rozhodování, jestli jíst nebo nejíst hamburger, vybízí oblast „anděl“ člověka k tomu, aby zapojil abstraktní uvažování jako „zdraví“, „přínos“. „Démon“ ale naopak vyvolává neodolatelnou touhu po tučném a škodlivém jídle.

 „Tyto oblasti mozku mezi sebou neustále bojují ve věcech mnohem závaznějších než jsou gastronomické záliby,“ vysvětluje doktor Rangel. „Andělé“ a „démoni“ začínají svůj souboj třeba tehdy, když rozhodujeme o finančních problémech, řešíme rodinné konflikty a náboženské otázky. Obecně lze říci, že se objevují, když řešíme všechny životní situace, které vyžadují sebeovládání. Úspěšně tím zvládají projít jen ti, kterým „andělé“ pomáhají udržet na uzdě své negativní emoce, po nichž následují různé nerozvážnosti. Výsledky těchto studií pomohou v budoucnu udělat velký pokrok ve vývoji moderní neurologie.

V dalším experimentu doktor Rangel a jeho tým ukázal skupině dobrovolníků 50 různých jídel, počínaje čokoládovými zákusky a konče zeleninovým salátem. Účastníkům bylo nabídnuto, aby ohodnotily každé jídlo podle vlastních preferencí. Mezitím byl jejich mozek sledován pomocí tomografu. Bylo zjištěno, že u účastníků experimentu se silným sebeovládáním tomograf zaznamenal signály v oblasti „anděl“ při výběru zdravých potravin. U jiných účastníků, jejichž „andělé“ příliš tiše „přesvědčovaly“ své majitele, aby si vybrali zdravé jídlo, byly signály v této oblasti mozku velmi slabé. A milovníci sladkostí se vrhali na sladké zákusky, aniž by přemýšleli o jejich výživové hodnotě.

 Vědecké názvy pro jednotlivé oblasti mozku zní: „anděl“ – dorsolateral prefrontal kůra (DLPFC) a „démon“ - ventromedial prefrontal kůra (vmPFC).

Proč vznikají různé myšlenky, které si navíc třeba i protiřečí?

V lidském těle je duchovní podstata neboli duše a materiální podstata neboli fyzická, tělesná. Lidský rozum je jakýmsi bitevním polem těchto dvou podstat. Proto také vznikají různé myšlenky. Duchovní podstatu tvoří myšlenky, které jsou zrozené silou Lásky, a to v širokém smyslu tohoto slova. A materiální podstatu tvoří myšlenky o těle, naše instinkty, reflexy, pocit velikášství, přání, která jsou zcela pohlcena materiálními zájmy. Podle toho, jakým myšlenkám věnujeme pozornost (dáváme sílu), tím směrem se ubírá naše povaha. Volba je vždy jen na nás. Myšlenka je spojovacím článkem mezi astrálním a fyzickým tělem. Proto je velmi důležité naučit se kontrolovat a ovládat své myšlenky...

Fenomén podvědomí

Fenomén podvědomí je klasickým příkladem. Dominující myšlenka v člověku, podpořená emocemi (ať pozitivními nebo negativními), nabývá na síle. Právě ta síla také vydává příkaz podvědomí. A podvědomí, jak je známo, nerozumí vtipům. Pečlivě a efektivně plní to, čemu věří a o čem jej ujišťuje samotný člověk. Když věříme v úspěch, prožíváme pocit nadšení a radosti, a tím dáváme myšlence sílu – tedy příkaz do podvědomí, které jej také plní. Ale většina lidí dělá všechno přesně naopak, rok od roku v sobě pěstují větší a větší dominanci té nejsilnější emoce – strachu. A tím si do svého života vnáší plno problémů. Pochyby a obavy, které pěstujeme ve svých myšlenkách a které jsou podpořené vlastními emocemi, se totiž vždy uskuteční.

Podvědomí je nastaveno tak, že pokud jsou v něm například dvě myšlenky – dobrá a špatná, ve které věříte se stejnou intenzitou, pak podvědomí zrealizuje tu špatnou, tedy vaše pochyby, vaše obavy. Protože strach je velmi mocný pocit a myšlenkový příkaz bude tedy stabilnější. Vždyť do něj nevědomky vkládáte velké úsilí, svoji víru a tyto negativní pocity budou následně v našem myšlení převládat. Proto, kdo se čeho v životě bojí, to se mu nakonec také stane.

Vše v životě je vzájemně propojeno a naše myšlenky podpořené emocemi vyvolávají řetězovou reakci činu jako vlnky na jezeře. Jsou-li myšlenky pozitivní, dobré, nadšené a šťastné, pak vzniknou vlnky prosperity, úspěchu, štěstí a spokojenosti.

Zkuste zavést pozitivní myšlení do vašeho každodenního života. Časem se to promění na zvyk. Věřte, přinese to neuvěřitelné zlepšení do vašeho života. A co je nejdůležitější, vy sami budete nakonec režiséry vlastního života.