Budu hlídat Zvon.
Usadím se na věžičce času
a budu ho střežit a chránit,
dokud nevyjde bílý dým,
znamení naděje.
Budu hlídat Zvon.
Usadím se na špičce času
a jemným svým rukávem leštit jeho hrany.
Pak on se rozezní hlasem dunivým
a do údolí
ponese bílé stužky zprávy.
Naděje je tady!
Naše zvony musí znít
a obloha černá popadá k zemi.
A úbočí skal se vyzdvihnou v Slunci.
Jejich špičky se zalesknou
bílými čepičkami sněhu.
Naše zvony budou znít, už znějí
a obnoví tento kraj.
Zase vysvitne Slunce a nastanou dobré časy.
Jako by se celý svět vynořil ze stínu.
Lidé odhodili černé pláště a okovy.
Vše se zazelená a rozvine v kráse.
Ve skalách i v každém údolí.
Slunce vychází!
Pohleďte!
Lenka
Já budu hlídat Zvon . Počet hlasů: 37 |
“Síla slova vytváří sílu myšlenky a síla myšlenky pak vyvolává činy.
Zanechat komentář