...pokračování z minulého čísla Pouze místo střelami byli ozbrojeni osobní silou vlivu. A místo do lesa se vydali přímo do Evropy k mocným tohoto světa. Samozřejmě že využívali své nové schopnosti velmi opatrně, pouze omezeně. Ve svých prosbách, se řídili rozumnými hranicemi. V důsledku toho byl Hugues de Payens společně se svými druhy nejen přijat nejvyšší šlechtou, ale shromáždil pro Řád také mnoho prostředků v podobě dobrovolných příspěvků bohatých lidí. A vy sami chápete, že vztahy lidí k bohatství se v průběhu času nemění. Prostě jen tak nikdo nic nedá. A těmto lidem dávali dokonce s potěšením.
Zvonařství patří mezi nejstarší řemesla. Lidé zvonům odjakživa dávali jména, čímž obyčejný výrobek odlišovali od symbolu spojeného se svým životem a kulturou. Ty největší z nich byly prací několika stovek lidí a výsledkem mnohaměsíčních příprav. Zvony provázely lidstvo od chvíle, kdy dokázalo ovládnout umění tavení kovů. Nejstarší důkazy o jejich výrobě pocházejí z období 3000 let před naším letopočtem.
Nám všem dnes známé směnné papíry, které nazýváme penězi, vymysleli v Číně. Čínský císař z dynastie Tan dal v roce 650 do oběhu první papírové peníze. Byly vytištěny na velmi kvalitním papíře, lehce se přepravovaly a vždy je bylo možné vyměnit za měděné peníze. Lingvisté zjistili, jaká je podstata slova mince. V překladu z latiny slovo moneo, monui, monitum znamená ‚proroctví‘, ‚varování‘.
Pokračování z minulého čísla... „Není náhodou, že pečetí prvních templářů se stalo zobrazení dvou jezdců, kteří jedou na jednom koni. Symbol ‚blíženců‘ znamená nejvyšší osvícení, které ukazuje na rozdvojení člověka po setkání s Prapůvodním Zvukem, tedy Grálem. Kůň symbolizuje pohyb. V různých obdobích byla místo koně i jiná označení, například loď nebo ptáci, také labutě, sokoli, tedy to, co bylo rychlejší než chůze obyčejného člověka, pod čímž se samozřejmě rozumí sakrální smysl pohybu po duchovní cestě.“ Popis části tajného rituálu zasvěcení do vnitřního kruhu Řádu templářů, které zanechal rytíř Chrámu Evrard v osobních zápiscích:
Lotos je jednou z nejstarších a tajemných rostlin. Historici a archeologové jeho obrazy objevují v kulturách různých epoch a kontinentů - starověkého Egypta, Indie, antického Řecka, Sumerské civilizace, kmenu Dogonů a Mayů a v mnoha dalších. Popisy lotosu jsou v mýtech a legendách všech starověkých národů, které obývaly naši zemi. Ale proč? Vytváří se dojem, že ještě něco nevíme, nebo nám něco uniklo. Koneckonců, nejednou už bylo prokázáno, že mýty, legendy a pohádky nejsou fantazií našich předků. Je to klíč k poznání člověka a světa.
Řád templářů byl jedním z největších a nejmocnějších křesťanských rytířských řádů středověku. ... Takže kromě toho, že by se museli dostat do podzemních prostor Chrámové hory a najít tam nezbytné nápisy, bylo třeba ještě správně sestavit všechny ty čtyři části Grálu a vynaložit poměrně dost času na ověření a výpočet nezbytné kombinace... Přičemž pouze jedna z variant je správná a právě ona dává klíč, který otevírá ohromnou sílu.
“Jen mě poslouchej, člověče, říkám ti pravdu, stejně jako ti není dáno vyhnout se smrti, tak ti také není dáno vyhnout se Božímu soudu.
