GNOSTICI: NEZNÁMÁ FAKTA

OS.: Všichni jste slyšeli o Mrtvém jezeru, o nalezené knihovně z Nag Hammádí, podívejte, co je v nich psáno. Dokonce i vědci už o tom mluví, v internetu je spousta informací. Dešifrovali je a otevřeně prohlašují: „Podívejte, jak velké záměny byly provedeny!“

IM.: rukopisy nehoří…

OS.: Tam našli rukopis dokonce starší než Svaté Písmo Evangelia, které je u nás považováno za primární zdroj (řecký překlad), a evangelia ve starověké aramejštině byly z nějakého důvodu ztracené. Nejsou! A právě tyto rukopisy, psané ve staré aramejštině, obsahovaly úplně jiné informace. V těchto rukopisech je Kristus vyobrazený jako obyčejný člověk, který mluvil s lidmi a žil běžný lidský život.

OS.: byli první křesťané, kteří vykonávali to, co skutečně kázalo Kristovo učení.Byli nemilosrdně zabíjeni v době, kdy se náboženství formovalo, jako nástroj moci. Proč? Co měli tak důležitého a zajímavého?  Oni studovali systém. To znamená, že měli „katarzi – proces očisty”. A pravě tento proces i byl procesem poznání. Byl kolektivní. Hlavní věc, kterou dělali, byla, že se učili, jak hmotný systém funguje. Poznávali, odkud přicházejí myšlenky, co je nutí dělat nesprávné, nespravedlivé skutky a podobné. Skutečně pracovali na sobě. V čem spočívala tato práce? V pozorování myšlenek, které přicházejí, emocí a jako následek - činy. Vždyť co je to emoce? Je to zrcadlový odraz na křivém zrcadle toho prvotního pocitu, který by měl být (vychází zevnitř). Síla pocitů se zkresluje a převádí se na emoce, samozřejmě dočasně existující. Žádný stín nemůže existovat věčně. Vzhledem k tomu, že sám není zdrojem.

A můžeme o tom najít informace v duchovní literatuře? Pouze žalostné narážky. A podstata se ztratila, to co dávalo smysl. Jednalo se o stříbrnou niť, která vedla obyčejného smrtelného člověka k duchovnímu světu, světu nesmrtelnému. A tak se člověk stával Andělem.

OS.:Podívejte se, jak silně byly, v průběhu dvou tisíc let, tyto znalosti změněny. Ve znalostech Krista, které dával svým učedníkům, byl jeden zajímavý bod (židovská historie má upomínku o tom), že se lidé scházeli a odkrývali se, strhávali ze sebe masky. „Přijď a odhal klam bratra svého“. A co Ježíš Kristus přinesl? „Poznání světa“.

IM.: Když se člověk zabývá studiem světa, poznáváním samotného systému, odmaskovává ne sebe, ale toho, kdo mu to vše vnucuje. To je podstata. Nic takového, jako odsouzení někoho a podobně u nich ani nemohlo být. Vzhledem k tomu, že to byl proces učení a poznávání. Při jejich setkáních probíhal proces „očisty“, jak ho potom nazvali. Nebyla to však „očista“, bylo to poznání - znalost toho, jak šablonovitě funguje systém. V tom je smysl. V žádném případě to nebyla zpověď, byl to proces učení jak se zbavit šablon.

OS.: Proč o tom mluvili? Protože ve svém životě je každý člověk s tím konfrontován, každý má svou vlastní situaci, své pochopení, svůj pohled, ačkoliv šablony jsou identické, nemění se, jen zvenčí vypadají různě. Podívejte, v hudbě je sedm not, a kolik různých melodií bylo složeno! A to ze sedmi not! Podobně je to i s šablonami. Je jich několik, ale mají svou vlastní barvu, tón, a tím, že se o ně dělili, gnostici je studovali. Nikdo nikomu neříkal „odpouštím ti tvé hříchy“, protože to nebyl hřích. Byla to cesta k sebepoznání. A tato skupina lidí se v té době stala nežádoucí, proč? Byla nežádoucí kněžím, pro které to bylo nevýhodné. Tito lidé říkali, „nepotřebujeme v našem rozhovoru s Bohem prostředníky. My se odkrýváme Bohu, my Ho známe. Nepotřebujeme, aby nám někdo říkal, jak máme věřit v Boha.“

To, co bylo ze začátku u gnostiků, když hovořili o svých zkušenostech, o tom s čím se potýkali, jak přicházeli k pochopení, jednoduše změnili na co? Na zpověď. Ale zpověď není o tom, že člověk přijde ke knězi a řekne: „Jsem hříšný” přežehná se a to je všechno. Dostane nastavení od kněže: „Jdi a více nehřeš.“ A kde je uvědomění, kde je pochopení? Ve skutečnosti „zpověď“ znamená „rozhovor“. To nejsou dvě minuty, to může být hodina, dvě, dny- noci, kolik je třeba. Pro to, aby člověk začal sám chápat, co se s ním doopravdy děje, aby pocítil svůj vnitřní svět, vždyť všichni lidé mohou pocítit a pochopit. Hříšnost znamená nedostatek pochopení toho, co vůbec děláš, co si způsobuješ.

„Katarze“ se konala (budu se opakovat) pro poznání pozemského světa, odhalení samotného systému. Člověk odhaloval to, co bylo v něm - sundával masku. Řekni (v našem malém kolektivu), bude pro tebe snadné mluvit o všech tvých smyslových problémech, o tvých činech, o všech myšlenkách, které k tobě přicházejí? Je to obtížné, velmi obtížné. Protože někdy přijdou takové myšlenky, že člověk by je nejraději neslyšel. A ty musíš před kolektivem to všechno říct. Myslíš, „odsoudí mě, nepochopí“. Ale nejde o to někoho odsoudit, dělá se to pro to, abychom poznali, jak funguje systém, proč nás rozděluje. A on nás rozděluje ve všem: jsme odděleni fyzicky, intelektuálně, jazykově, vzdálenostmi, vším. A navíc ještě naše myšlenky nás rovněž rozdělují. Toto je účel systému. Lidé jsou vnitřně jednotní. Vždyť to, co máme v sobě, co nazýváme duší - to patří k Jedinému světu.

Vezmeme svíčku, zapálíme ji a umístíme ve středu místnosti. Kolem ní nastavíme velké množství zrcadel a vypneme světlo. Co uvidíme? Uvidíme místnost naplněnou spoustou svíček, a není mezi nimi žádný rozdíl. Chápeš? Vidíme, jak jediné světlo svítí v mnohosti. A každý, kdo se k tomuto světlu jako osobnost připojí, stává se jeho součástí.

úryvek z videorozhovoru Smysl života - nesmrtelnost: https://www.youtube.com/watch?v=0qOVXPJAx0o