Zima kouzlí, soutěží s krásnem,
tiše se díváme, radujeme i žasnem.
Zvířátka sejdou se u plných krmítek,
vábí sněhový třpyt i krása ledových kytek.
Jaro ji brzy ze služby propustí,
zákony přírody dodržuj a cti.
Vše se probouzí po zimním spánku,
touží po vlahém, teplém jarním vánku.
Pokud se o lásku, city, lidé chvějí,
to se i na zemi zázraky dějí.
Zažij s přírodou úžasné splynutí,
na vodní hladině, souzní i věrnost labutí.
Opojná vůně s krásou květů vše promění,
přijmi přírody objetí – hluboce se nadechni.
Potkáš se s vírou, nadějí i laskavostí,
nebraň se přijímat i dávat lásky dosti.
Paprsky lásky i vesmír rozzáří,
na obloze měsíc, třpytivé hvězdy stráží.
Vše se tam prolíná s vesmírnou přesností,
síla lásky, krásna i touhy s radostí.
Svěží letní rosy vláha,
přírodě kouzlo života a krásy dává.
Ptáčci sledují překrásné dění,
zpívají o květech, lásce i lidském snění.
Ptačímu zpěvu rozumí nástroje hudební,
Žasneš, co umí zachytit malířské umění.
Léto je zrání a plodů rozdávání,
lesní pěšinka i prosté rukou dání.
Podzimní hra barev pohádkově čaruje,
babí léto nám paletu barev věnuje.
Bouřky střídá duhové krásno,
temno zase nevšedně zářivé jasno.
Toulám se přírodou – sním nebo bdím,
to držím se za ruce se štěstím.
Darovat bych chtěla kytici lučního kvítí,
hvězdu z nebe – co pro tebe jen svítí.
Cítíme to stejně – já i ty,
příroda rozdává překrásné klenoty.
Hana Jílková, Loštice
Držím se za ruce se štěstím . Počet hlasů: 25 |
“Nemůžeme druhým přát nic zlého, dokonce ani v myšlenkách. Protože silou mysli si kladeš past sám na sebe, na své tělo a svůj rozum. A čím častěji o tom přemýšlíš, tím silnější jsou její sítě, tím více se dostáváš do jejich sevření.
Zanechat komentář