Snad ti nebude vadit ta trocha familiernosti a tykání z mé strany. Rozhodla jsem se ti napsat dopis. Myslím, že jsme si velmi podobní.
Taky jsem mívala ten pocit, že jsem výjimečná, trpěla jsem tím, že mi nikdo nerozumí, osamělostí a pocitem hlubokého smutku. Který jsem v sobě samozřejmě hýčkala protože se mi to zdálo zajímavé. Snad jsem to někde vyčetla, snad to byl rozmar mládí. Krůček od smutku v duši je k hledání smyslu života. Hledáš v kartách, hledáš ve spiritualitě, hledáš možná i v tajných vědách, nemýlím se? Lákají tě záhady a tajemství?
A člověk hledá všude, ve vztazích, v rodině, venku, někdy i trochu uvnitř, ale všechny uličky jsou slepé. Dříve nebo později dojdeš na konec „hry“ a tam je zeď. Otočíš se a jdeš zase zpátky. Je to únavné a někdy smutné, tak nějak se vnitřně cítíš prázdný.
Pak najednou přijde ten okamžik. Jenže on přijde tak potichu, nenápadně. Není to s ohňostrojem a hlučnou hudbou. Potkáš se se Znalostmi, jsou tiché a trpělivé. A ty je mineš. Jsi tak zabraný do hledání, že přehlédneš to, co hledáš.
Duchovní svět je trpělivý, laskavě se pousměje a znova ti je pošle do cesty. A pak ještě jednou. Než to konečně pochopíš. Najednou se všechno vyjasní, čteš a uvědomuješ si, že tohle hledáš celý život. A hluboko uvnitř ti zní „ano“, „aha“, „no jasně“. A děkuješ, nadšeně děkuješ po celou dobu. Žádná cesta ale není jen růžová, přijdou pochybnosti a vědomí tě začne pokoušet. Jenže ty si rychle uvědomíš, že to je jen hloupoučké. A čím dál tím pevněji stojíš na své cestě. Ano, občas upadneš, občas se zastavíš, občas zaváháš a odbočíš a sejdeš z cesty. Ale pak se znova vracíš, protože víš, že heslo, které jsi razil kdysi – život je cesta a cesta je zároveň cíl, už není pravda. Chápeš, že život je cesta k cíli. A cíl musí být pevně stanoven. Teprve pak je všechno v pořádku.
Jestliže teď stojíš, sedíš, nebo ležíš a čteš tenhle článek, tak jsi na správné cestě. A pokud po ní chceš jít dál, přečti si knihy od Anastasie Novych. Jsou ke stažení na internetu. Nebo se podívej na pořad s Igorem Michajlovičem Danilovem, najdeš jich více na allatra.tv/cs
A Vítej, vítej na cestě k cíli. Na cestě Domů!
Martina, účastnice MSH ALLATRA
Dopis milému čtenáři . Počet hlasů: 29 |
Jej, jak jednoduše, stručně a přitom velmi srozumitelně popsaná duchovní cesta, troufnu si říct, téměř každého z nás.
Je radost přečíst si takový článek. A jdeme dál a je nás čím dál tím víc. Vždyť cíl, už známe!
“Na každého Vidžaje se najde Radža.
Lenka 06.04.2021 11:58 Odpověď
Tak jednoduché a tak pochopiteľné. Presne, celý život človek hľadá to skutočné, k čomu ho vedie nejaký vnútorný hlas, ktorému nerozumie, ale vie, že tu v tomto živote ide o viac, ako ho nejako prežiť hromadením hmotných. A potom, keď sa objaví niečo, čo ho osloví, čo dáva zmysel a čo, akokoľvek sa vedomie snaží poprieť, vniesť pochybnosť, sa zo všetkých strán vracia a človek vie, že sú to tie pravé zrnká, zrnká pravdy.