DOMOV

Náruč co teple objímá,

ať léto je či zima mrazivá.

Tam volnost dostávají city,

o nich se ví, i když jsou skryty.





Tolik lásky nepoznáš jinde,

radost i smích tam za tebou přijde.

Tam cítíš se nejjistější.

bolest odletí a náruč tě ukonejší.





Do světa jdi za svojí vidinou,

cestičku k domovu máš jednu jedinou.

Láska, cit, hřejivá slova,

ten přepych pod prostý šat se schová.





O domovu se píše i písně pějí,

jsou lidé, co dát ho neumějí.

Šťasten, kdo dostal ten dar,

v srdci ho nosí a předá dál.

Hana Jílková, Loštice