Cit, na který těžko hledám slova,
oči mi dojetím vlhnou stále znova.
Žasnu, co se dá prožít – vídat,
láska, víra i radost tě učí vnímat.
Láska s krásnem dávají pohlazení,
žasneš – jak vše se rázem mění.
Neznámé city se náhle probouzejí,
v duši ti andělské písně znějí.
Někdo maluje, hraje, píše, zpívá…..
jaká touha se v tom všem skrývá.
Tušíš, že tajemno ti pozvánku píše,
dojetím jsem beze-slov – tiše.
Hana Jílková, Loštice
DOJEMNÉ OPOJENÍ . Počet hlasů: 23 |
“Je hloupé opěvovat toho, kdo v tobě vidí jen svou budoucí potravu.
Zanechat komentář