Cesta smíření. Ohlas na pořad "Příběh mého otroctví“

Když jsem se dodívala na pořad „Příběh mého otroctví“ s Lisou Šilkovou, část mě kategoricky odmítala samotný fakt, že se o rodině může takto na veřejnosti mluvit... A proč vlastně mluvit? Kvůli politování? Až do úplného ponížení... Když jsem pozorovala pro mě netypické odsouzení ostatních, zejména pak pořadu, který vyšel na ALLATRA TV, začala jsem hledat příčinu. To, co jsem v sobě objevila, jakmile jsem konečně zanalyzovala svůj dosavadní život z obdobného úhlu, mě ohromilo. A právě o to se s vámi chci podělit.

V zemi, ve které žiji, je společností vsugerována idea, že by žena měla být ve všem podřízena svému muži, sloužit jemu i jeho rodině, všechno trpět, včetně urážek a bití, a v žádném případě by mu neměla odporovat. Rozvedenou ženu prakticky všichni odsuzují, aniž by pronikli do podstaty jejich rodinných vztahů. V současné době se situace začala měnit, ovšem ne k lepšímu. Mladí lidé již nechtějí žít podle zásady, která byla až donedávna aktuální, a počet rozvodů vzrostl.

Narodila jsem se v době, kdy ženy všechno trpěly. Na svět jsem přišla v důsledku surového mlácení těhotné maminky mým otcem. Napůl mrtvá. Přežila jsem a vyrostla uprostřed kruté tyranie v rodině. Nechci říkat, že jsou rodiče špatní, ne. Právě maminka se pro mě stala příkladem nekonečné lásky, obětavosti a slušnosti. Ale navzdory tomu panovaly v rodině „díky otci“ neustálé skandály, urážky a bití. Po mé svatbě jsem byla prostě šťastná, ani ne tak ze samotné svatby, jako proto, že mohu být klidná a netrhat sebou kvůli jakémukoli hluku v očekávání dalšího skandálu. Ovšem po 13 letech se moje manželství rozpadlo. Zůstala jsem sama se dvěma nezvladatelnými syny, v hluboké depresi, neboť jsem ztratila veškerý smysl života.

Právě v tomto životním období do mého života vstoupily Prapůvodní Znalosti. Přečetla jsem knihy Anastasie Novych a pochopila, nakolik daleko jsem od všeho toho, čím jsou naplněny tyto nádherné knihy. Měla jsem pocit, jako bych stále chodila po rukou, a najednou mi ukázali, že je nezbytné a pohodlnější chodit po nohou! Nakonec jsem začal chápat své vnitřní pocity a touhy, a v čem spočívá skutečný cíl člověka přicházejícího na tento svět... Nemůžu říct, že jsem na sobě začala pracovat každý den. Ale Duše se probudila…

První změnou v mém životě po probuzení Duše bylo to, že jsem se přestala cítit osaměle. Začal mě přeplňovat pocit Lásky a Vděčnosti. Uvědomila jsem si, že nejsem sama. Pocit strachu, osamělosti a deprese – všechno to zmizelo, neboť to byla iluze, která mě držela v otroctví u vědomí...

K uskutečnění dalšího kroku jsem potřebovala mnohem více času. Byl to krok k usmíření se syny. Mnohé děti, které zažily rozvod svých rodičů, se vůči nim stávají agresivní. Moje děti nebyly žádnou výjimkou. Neadekvátní chování, agresivita, absence ve škole, pokusy utéct z domova a mnoho dalšího – to je to, čemu jsem v té době musela čelit v našich vztazích. Začala jsem děti přijímat svým vnitřním zrcadlem, což mi pomohlo pochopit, nakolik děti potřebují lásku. Jedním z hlavních kritérií našeho vztahu se stala Čestnost. Sama jsem se vždy snažila být vůči nim čestná a totéž jsem vyžadovala i od nich. Začala jsem dětem všechno vysvětlovat, ale už z pozice Prapůvodních Znalostí. Ačkoli jsem si uvědomovala, že sama ještě všechno nechápu... Chlapci, k mému velkému překvapení, rychle přijali Znalosti. Starší syn přečetl všechny knihy a intenzivně začal provádět meditace a duchovní praktiky, které jsou v nich popsány. Zcela změnil svůj přístup k mnoha věcem. A mladší si začal brát příklad z toho staršího. A teď, často po večerech, všichni tři sedíme a probíráme myšlenky, které se nám vnucovaly během dne, jak jsme postupovali a co jsme si vybrali... Hodně se od nich učím a raduji se z každého jejich vítězství, jako ze svého vlastního...

Druhý krok by se nepodařil, pokud bych současně nezačala hledat způsoby, jak se smířit s otcem svých dětí. Když jsem studovala své chování během manželství z pohledu Znalostí, konečně jsem si dokázala upřímně přiznat, že mě vedla skrytá touha po moci, pýcha a přání manipulovat s druhými. Když jsem si to nakonec přiznala, nemohla jsem změnit svou minulost, ale začala jsem sledovat projevy těchto neřestí v každém svém novém dni a vybírat si místo nich Lásku a Vděčnost. Teď máme s mým bývalým manželem dobrý přátelský vztah, což se velmi příznivě odrazilo i na utváření světonázoru dětí.

Tím nejtěžším krokem však pro mě bylo najít smíření s vlastním otcem. Vzhledem k tomu, že jsem se po rozvodu vrátila do rodného domu, znovu jsem se střetla s tím, s čím jsem se střetnout nechtěla. V té době, nehledě na jeho věk, začal můj otec bez přestání pít a vyvolávat skandály s maminkou. Po každém dalším skandálu jsem byla na dlouhou dobu vykolejená a zachvacovaly mě potoky agresivních a odsuzujících myšlenek. Bylo velmi obtížné se zkoncentrovat na duchovní, když se uvnitř všechno vařilo z jedněch myšlenek... Chápala jsem, že je otec otrokem vědomí, že si to tak sám vybral. Chápala jsem, že jako Osobnost se topí... Dokud jsem si nedávno zřetelně a jasně neuvědomila, že ten, kdo se topí jsem já. Topím se v zoufalství, smutku a sebelítosti. Topím se v nemohoucnosti a neochotě cokoli v mém životě měnit. Pochopení těchto aspektů v sobě mě postrčilo k tomu, že jsem na sobě začala v každém svém dni pracovat. Začala jsem psát deník, abych v sobě vysledovala navazující myšlenky. A proces se zrychlil. Tomu napomohly i pořady s účastí Igora Michajloviče Danilova na ALLATRA TV, kde Igor Michajlovič znovu a znovu, v každém pořadu, neúnavně opakuje, jak důležité je pracovat na sobě a držet své vědomí pod neustálou kontrolou.

To samozřejmě není konec, je to jen začátek mé práce na sobě na cestě domů. Ale nyní, díky zářivě hořícímu duchovnímu majáku, jasně vidím cíl svého života, který spočívá v získání Lásky Nejvyššího a ve Službě Jemu... A poletím, a pokud nepoletím, tak půjdu, a pokud nepůjdu, tak se poplazím k tomuto cíli. Protože je to má Volba. Chápu, že všechny kroky k usmíření s rodinou jsou ve skutečnosti cestou k usmíření se sebou samým. Ne každý je schopen sjednotit národy, ale každý je schopen sjednotit a duchovně posílit rodinu, ve které žije. Duchovně sjednocená rodina jako ta nejmenší jednotka společnosti je dalším krokem v duchovní formaci a sjednocení celého světa. Proto je tak důležité vymýtit tyranii v rodinách, je důležité nemlčet a otevřeně o tom mluvit, a nacházet způsoby řešení těchto problémů. A právě díky mé vlastní zkušenosti jsem pochopila, nakolik důležité je téma, které Lisa ozvučila. Abychom skrze Lásku dosáhli jednoty celého světa.

 „Život je okamžik. A každý chce být v tomto okamžiku šťastný. Chce, ale nemůže. Proč?... Vždyť štěstí je tak blízko. Musíme se jen otevřít Dobru a prostě se stát Člověkem.“

Z knihy A. Novych „Sensei ze Šambaly II.“

Autor: Kamila

Zdroj: https://allatravesti.com/put_primireniya_otzyv_o_peredache_istoriya_moego_rabstva