BOŽSKÁ KRÁSA A ZLATÝ ŘEZ

     V předchozím článku "Fraktály" jsme se seznámili s fraktály. V tom dnešním se dozvíme co je to Fibonacciho posloupnost, zlatý řez a poodhalíme tajemství spirálové struktury.

     Co podle vás je společného mezi starými Egyptskými pyramidami, obrazem  Leonardo da Vinci „Svatý Hieronym“,  slunečnicí, šnekem, sosnovou šiškou a prsty člověka? Odpověď na tuto otázku se skrývá v pozoruhodných číslech, která byla objevena středověkým italským vědcem Leonardem Pisánským, více  známým pod jménem Fibonacci. Díky  jeho objevu byla tato čísla nazvaná jménem známého matematika. Pozoruhodný smysl posloupnosti čísel Fibonacciho je v tom, že každé číslo v této řadě se rovná součtu dvou předchozích čísel. V číslech Fibonacciho existuje jedna velmi  zajímavá zvláštnost. Při dělení jakéhokoliv čísla z řady číslem stojícím před  ním, bude výsledná hodnota vždy 1,618.  Takže zlatý poměr se rovná poměru jedna ku 1,618.

Tělo člověka a zlatý řez

     Malíři, vědci, designeři, konstruktéři  provádí své počty, kresby a náčrtky vycházejíce ze zlatého poměru. Leonardo  da Vinci tvořil svá díla po dokonalém seznámení se stavbou lidského těla. Využíval vzorec zlatého poměru. Le Corbusier stavěl své architekturní stavby, které byly považovány  za mistrovská díla architekturního genia, a používal přitom Fibonacciho vzorec. Nejhlavnější kniha všech současných architektů je Příručka Neuferta, navrhování staveb se zakládá na parametrech těla člověka, které má v sobě zlatý poměr. Proporce různých části našeho těla jsou velmi blízké k hodnotě čísla zlatého řezu. Princip výpočtu zlatého poměru na těle člověka je možné zobrazit v podobě schématu, poměry na tomto schématu se vždy rovnají zlatému řezu. V rysech lidského obličeje je také mnoho příkladů hodnot, které jsou blízké vzorci zlatého řezu. Nehledejte však hned pravítko, abyste to ověřili měřením obličejů všech lidí, protože přesná shoda se vzorcem zlatého řezu podle mínění vědců, malířů a sochařů, existuje zřídka a to pouze u lidí, kteří mají ideální proporce. Právě přítomnost zlatého poměru v těle a tváři člověka je ideálem krásy pro lidský zrak, který vytvořil Nejvyšší Stvořitel. Pokud za střed lidského těla vezmeme pupek a vzdálenost od chodidel do bodu pupku za měrnou jednotku, pak celá výška člověka se rovná poměru jedna ku 1.618.

     Kromě toho existují i další základní poměry v našem těle. Poměr vzdálenosti od konečků prstů k loktu a od zápěstí k loktu se rovná poměru jedna ku 1,618. Poměr vzdálenosti od úrovně ramena k temeni hlavy a výšky hlavy se rovná poměru jedna ku 1,618. Poměr vzdálenosti od pupku k temeni hlavy a od úrovně ramene k temeni hlavy se rovná poměru jedné ku 1,618. Poměr vzdálenosti od pupku po kolena a od kolen po chodidla se rovná poměru 1:1,618

Stavba zlatého ortogonálního obdélníku a spirály 

     V geometrii obdélník s poměrem stran rovným zlatému řezu nazývají zlatý ortogonální obdélník. Pojďme se podívat na charakteristiky zlatého ortogonálního  obdélníku. Pokud se rozhodneme, že kratší strana obdélníka rovná se jedné celé, pak delší strana bude s krátkou v poměru 1,618.      Když od zlatého obdélníku uřízneme čtverec, jehož strana se rovná kratší straně obdélníka, znovu budeme mít zlatý obdélník. Nakreslíme uvnitř čtverce čtvrt oblouku, a pak od nového obdélníku znovu uřízneme čtverec a zase dostaneme zlatý obdélník v menší velikosti. Potom opět nakreslíme ve čtverci čtvrt kružnice. A stejnou operaci provedeme ve všech čtvercích, které budou vznikat uvnitř. A podívejte, co dostaneme – před vámi vzniká úplně jiný tvar – logaritmická spirála, hrající důležitý význam ve formách přírodních objektů. Například v hlemýždí ulitě.

     Anglický estét William Charton konstatoval, že lidé považují spirálovité formy příjemné pro oko a používají je během tisíciletí. Pravidlo zlatého řezu,  na němž je založený tvar spirály, se v přírodě vyskytuje velmi často v pozoruhodně nádherných výtvorech. Spirálovitý tvar můžeme vidět i v rozložení semínek  slunečnice,  v  šišce  borovice, ve stavbě okvětních lístků růže atd. To je potvrzení toho, že Bůh vše v tomto světě vytvořil dokonale a pro všechno určil  svůj tvar a proporce.

 

"Struktura ve tvaru spirály je jeden z nejlepších způsobů, jak dlouhou dobu uchovávat informace. V současnosti se k tomuto poznání věda pomalu dobírá. Například díky metodám testování DNA se toho můžeme o člověku mnoho dozvědět, včetně toho, že můžeme udělat genetickou expertizu za účelem zjištění biologické příbuznosti. Dříve se pro analýzu DNA používala krev. Dnes už můžeme pro podobnou analýzu využít sliny, vlasy nebo lidské nehty. Soudní lékaři dokážou už podle jediného vlasu určit věk a pohlaví člověka. Mohou určit také to, jaké látky a mikroprvky vlasy obsahují a v jakém období života člověka převládaly ve větším nebo menším množství v jeho organizmu. Tyto údaje pak ve svém důsledku vypovídají o tom, jak člověk žil: jaké bral léky, jak se stravoval a tak dále. Analýza DNA vlasu oproti jiným příkladům umožňuje odborníkům identifikovat „majitele“ vlasu. Tento postup využívají i archeologové, když zkoumají nejrůznější pohřebiště a starověké hrobky, protože vlasy se zachovávají mnohem lépe než kosti.

Pravda ale je, že toto zdaleka ještě nejsou hranice toho, co můžeme poznat. Věda teprve stále ještě stojí na prahu poznání tajemství spirálové struktury (jež se v člověku nachází v nemalé míře), vzájemného vztahu hmoty s energiemi.

Je třeba ještě podotknout, že znalosti o tomto existovaly už velmi dávno. Svědčí o tom znaky a symboly dávných lidí, jež byly zanechány jako zápisky na rituálních předmětech, kamenech, artefaktech z pohřebišť nebo na symbolických architektonických prvcích, dozvuky magických rituálů, jež byly rozšířeny mezi nejrůznějšími národy téměř po celém světě. Mimochodem, rituály nebyly spojeny například s vlasy, nehty a kostmi, tedy se strukturami ve tvaru spirály, které byly schopny uchovat a předávat sílu (informaci), jen pouhou náhodou. Informace, nebo jak to dříve nazývali „spící síla“, se aktivovala (probouzela) pomocí zaklínadel, tedy určitých zvukových vibrací nebo pomocí soustředění síly mysli a pozornosti. Tyto znalosti lidé využívali jak k pozitivním účelům, tak i k negativním. Podobné rituály se samozřejmě dochovaly do dneška, jenže lidé je ve většině případů až směšně překroutili, takže zbyla jen prázdná nápodoba a smysl se vytratil."

                                        

                                            

Obrázek č. 11. Prarodiče světa a člověka Nüwa a Fu-xi podle staročínské mytologie (vyobrazení na hedvábí; VII. století n. l., Turfan, provincie Sin - Tiang; artefakt našli v roce 1928)

z knihy Allatra od A. Novych

pokračování příště...

Zdroj: https://www.youtube.com/ watch?v=geszcyYceUs