Do Loštic vede mnoho cest,
přijďte lidé z vesnic, měst.
Jsme tu pyšní na svůj kraj,
vždyť umělců je tu ráj.
Buďte tiše, žádná tréma,
pojďte s námi do betléma.
Zapomeňme na starosti,
řezbářův dům nás teď hostí.
Domácí i přespolní,
svůj um rozvinou a umocní.
Žádné možná - nebo příště,
každý má být na svém místě.
Starosti teď dejme k ledu,
dopřejme si malou změnu.
Umění ať nás teď hýčká,
vždy zahřeje u srdíčka.
Kam se poděl dlouhý den?
Na čas ustoupil před nocí jen.
Blíží se kouzlo vánoc,
vše je jako čarovná moc.
Hned s krásnem objímá se něha,
měkce pod tíhou krásy se lehá.
Je to doba přání, změn,
pojďme podívat se na betlém.
Je na místě - jako vždycky,
přibyli jen postavičky.
Lékař, dělník, učitel,
inženýr či stavitel,
řezbář, malíř, hudebník,
všem tu patří velký dík.
Starostí můžeš mít horu,
dobře je v pěveckém sboru.
Stále ať se také daří,
šikovnému mistru kováři.
Jistě budem za jedno,
krásné je tu tajemno.
Přejem zdraví, lásku, víru,
ať máme ke všemu sílu.
Hodné lidi kolem nás,
pokojný vánoční čas.
Hana Jílková
Betlém řezbáře Beneše . Počet hlasů: 31 |
“Dokud v duši žije láska, pak je odloučení nemožné.
Zanechat komentář