ATLANTIDA. El – vládce všech zemí, Enlil všech bohů. Sumerská literatura. Část 5.

Textová verze filmu "ATLANTIDA. ELITA V HLEDÁNÍ NESMRTELNOSTI", který byl uveden v pořadu "OD ATEISTY KE SVÁTOSTI".

Část 5: 00:27:54 - 00:33:50 (čas filmu)

«KRÁLOVSTVÍ ROZUMU»

Čím začala historie tzv. „civilizace“, národa, který přišel do úrodného údolí Mezopotámie?

Dělbou nadbytku a byrokracií.

První piktografické texty byly ekonomické soupisy, hospodářské seznamy, souhrny.

 

Jednoduše řečeno - způsob každodenního života pohltil epochu matriarchátu, a také touha patriarchátu po moci.

To se stává i člověku, který v sobě ztrácí duchovní spojení s Bohem.

Vzniká v něm diktát vědomí. Začíná věnovat nadměrnou pozornost uspořádání své domácnosti v trojrozměrnosti na úkor svého duchovního vývoje.

A při dominanci království rozumu je vše šablonovité, ať je to v rodině či ve společnosti: hledání vnějšího nepřítele, touha po dobývání sousedního území, vykořisťování všech kolem, boj o moc.

K čemu to vede?

Copak země Sumerů byla zemí svobodných lidí?

Sumer z konce třetího tisíciletí před n.l. byl zemí, která neustále vedla dobyvačné války, země žoldnéřů, otroků koupených nebo zajatých ve válkách, země otroků-dlužníků, kteří prodávali členy své rodiny i sebe samotné do otroctví.

Země, žijící dle sbírky zákonů králů, kteří sami sebe prohlásili za místodržitele bohů.

Země 30 stříbrných, kde byl lidský život vyjádřen hodnotou zboží v tehdejším měřítku – ve stříbře.

O tom svědčí tabulky s ročními vyúčtováními dozorců, určené pro manipulace s pracovní silou a otroky.

A toto "království rozumu" otroků a služebníků boha Ellila rozprostíralo svá chapadla na Sýrii, na Malou Asii a na Elam.

TI, KTEŘÍ PŘIŠLI S PŘÍBĚHEM O ELOVI

Etnonym, tedy název “Sumerové”, to je vědecká abstrakce, není to samotný název národa.

Toto pojmenování se jednoduše používá pro označení národa, který přišel do úrodných zemí Mezopotámie.

Ve všeobecném literárním dědictví starověké Mezopotámie, získaném z klínových tabulek Sumerů, potom Akkadů, kteří jejich dědictví přijali, a později i v psaních babylonských kněží, se vypráví především příběh o formování moci, který opakuje předpotopní příběh o všemocnosti a dlouhověkosti Ela a jeho elity.

Zde jsou Elovi již připisovány vlastnosti boha Enlila (akkadsky Ellil), který se následně stal jedním z hlavních bohů sumersko-akkadského panteonu.

Přičemž jsou zde i dozvuky starých legend, které se zachovaly z prapůvodních Znalostí – o sedmi bozích, mezi nimiž byl také Enlil – jedno ze jmen Ahrimana, o tom, že Enlil, byl druhým po nebeském bohu jménem Anu a jeho stálým představitelem na Zemi.

Ale již v sumerských legendách se Enlilovi ze sedmera bohů aktivně připisuje i předpotopní historie světového samovládce – Ela.

Hlavními epitety ENLILA se stávají: „vysoká hora“, „vládce všech zemí“, „vládce určující osudy“, „pán, jehož slova jsou neměnná“ a rovněž „otec bohů“.

Dokonce byl používán takový výraz „Enlil všech bohů“, „Enlilství nad bohy“.

Termín „enlilství“ znamená „nadvládu“.

LITERATURA SUMERU

V sumerské hymně „ENLIL JE VŠUDE...“, ve které je vychvalován Enlil, jsou vyjmenovány jeho epitety a skutky bohů.

Tento kultovní text, který měl posílit kolektivní emoce, obsahuje tato slova: „...Bez Enlila, „Vysoké hory“, nebyla by stavěna města, nevznikla by sídla,

nebyly by zřízeny stáje, ovčín by nestál,

král by nevyrostl,

velekněz se nezrodil,

nebyl by zvolen orákulem žádný chrámový sloužící,

vojenské oddíly by neměly velitele… „

* * *

«…Chrám Enlila je hora hojnosti, přijímají tam oběti, dávají rozhřešení!…»

* * *

«Enlile, pastýře, kterého uzříš, Vyvoleného, kterého v zemi pozvedneš – zem mu do rukou, zem mu pod nohy položíš, skloní se před ním vzdálené země!».

Ukázkový příklad – jedno z prvních starověkých měst Mezopotámie – Eridu, bylo pojmenováno městem prvních králů.

Podle pověsti byl jeho patronem bůh Enki, syn Enlila, který působí jako organizátor světového řádu na Zemi.

Město je řízeno samotným Enkiho synem – mužem, který se jmenoval Adapa, který byl z poloviny bůh a z poloviny člověk-hrdina.

Předpokládalo se, že právě Adapa přinesl civilizaci do města z ostrova Tilmun, to znamená – z ostrova Nesmrtelných.

Mimochodem, Adapa v akkadské mytologii je jedním ze „sedmi mudrců“.

Podobný příběh o Sedmi mudrcích byl i mnohem později ve starém Řecku – Heladě, kde byl Solon také nazýván jedním ze sedmi mudrců.