„Neexistují náhody. Náhoda je jen zákonitý důsledek našich nekontrolovaných myšlenek.“ Sensei ... pokračování článku Jak funguje naše myšlení - 1
Určitě vás nejednou napadla otázka, jak je možné, že jsou mezi námi lidé, kteří mají neustále „kliku“. Už jako dětem jim jde každý sport, ve škole jsou zkoušeni jenom z látky, na kterou se o přestávce náhodou v rychlosti mrkli, po škole najdou skvělou práci, žijí vedle báječného partnera… A pak jsou tady ti druzí – smolaři, které provází jen samé nepříjemnosti, kteří si v životě musí vše tvrdě zasloužit.
Ve světě se v poslední době stále častěji šíří různé zprávy ohledně data 21. 12. 2012. Než se uchýlíme k nějakým závěrům, zkusme zapátrat po tom, jaký je zdroj takových zpráv, co za tím stojí a k čemu vybízí. Prezentaci závěru roku 2012 jako něčeho odstrašujícího přineslo mnohým zejména finanční prospěch. Strach je nejoblíbenějším nástrojem manipulace.
Intenzivní nárůst případů neplodnosti můžeme pozorovat v celém civilizovaném světě. V současnosti se s tímto problémem potýká v podstatě každý pátý partnerský pár. Přibližně 15 % všech případů neplodnosti je diagnostikováno jako „neplodnost neobjasněného původu“. Jde tedy o stav, jehož příčinu se ani pomocí všemožných diagnostických vyšetřovacích metod reprodukční soustavy nepodařilo zjistit. Jinými slovy, tato patologie nemusí nutně být gynekologického původu.Rád bych řekl několik slov o složitém lékařském a sociálním problému, kterým je ženská a mužská neplodnost. Na základě mých pozorování mohou být jednou z jejích mnoha možných příčin patologické změny v oblasti páteře. Intenzivní nárůst případů neplodnosti můžeme pozorovat nejen u nás, ale v celém civilizovaném světě. Podle odhadů mnoha odborníků bude tato tendence bohužel jenom narůstat.
S nástupem podzimu se naše tělo dostává do jiného pracovního rytmu. Podle zákonů přírody se v tomto období vše živé připravuje na rychlý nástup chladného počasí, změny světelných a teplotních podmínek. Všechny tyto změny jsou zkouškou pro náš imunitní systém.
Osteochondróza je degenerativně dystrofický proces, který obvykle začíná v meziobratlové ploténce a postupem času se zapojují i další části páteře.
Jednou jsem se zamyslela nad tím, proč se vlastně dostáváme do různých životních situací. Proč někdy prožíváme krásná období a jindy zase procházíme časem těžkých zkoušek? Ano, máme něco pochopit, v něčem se zdokonalit, naučit se novým věcem a nakonec se taky „zocelit“. I když dávno víme, že na světě všechno funguje na principu příčina – následek, odkud se tedy bere nekonečná variabilita životních situací?
Čo bolo, bolo. Už to nie je! Nastal nový deň, je brieždenie. Slnko lúčami budí zem, zapáli žitia pochodeň, láskavo hladí naše čelo, hovorí, čo bolo plané uletelo. Úsvit nastáva, to je zmena, ten nám úrodu predostiera.
Mám šťastie, lebo Vianoce bývajú každý rok a to pravidelne od 24.12. (na Adama a Evu) až do 26.12.(ukončenie Vianoc si pamätáme podľa toho, že je Štefánska zábava) . To, že sú Vianoce celkom každý rok sa mi veľmi páči, lebo niekoho mohlo napadnúť, že Vianoce budú iba na prestupný rok v rámci šetrenia , teda každé štyri roky.
To bolo jedno z obľúbených hesiel mojej mamky a tak ako takmer vo všetkých slovenských i neslovenských rodinách začalo začiatkom decembra postupné dôkladné gruntovanie. Boli sme tri dievky, a tak striedajúc sa v službách, pravidelne každú sobotu sme mlátili tkané pokrovce pracháčom, utierali prach na nábytku (teda správne je vírili prach) flanelovými prachovkami, umývali podlahy, no na Vianoce to chcelo niečo naviac. Mamka okrem iných povolaní, ktoré vykonávala bez škôl, bola aj bytová dizajnérka, a tak premiestňovanie nábytku patrilo k jej najväčším vianočným záľubám. Otcovou najdôležitejšou úlohou bolo utekať kdesi za pár korún požičať stroj na šmirgľovanie vŕzgavých parkiet, lebo také parkety sú okrem vyriadenej kúpeľne a toalety najväčšou vizitkou gazdinky!
Kdysi dávno bylo jedno království, které bylo jiné než všechna ostatní. Právě tam začíná náš příběh.
Na první pohled se zdá, že je lípa celkem obyčejný strom, který běžně roste ve městech a na vesnicích, a vyskytuje se téměř až k polárnímu kruhu. Nicméně mnozí ani netuší, jak hluboce je zakořeněn symbol lípy ve slovanské kultuře a jaké mýty a tajemné legendy, spojené s tímto stromem, nám po staletí předávají naši předkové.
“Hlavní je mít velkou touhu a příležitost přijde sama.
