Agapit Pečerský

Vidím, co malíř vyčaroval do plátna,

   žasnu a propadám se do krásna.

Starosti s povinností odhazují spěch,

       cítím, jak tají se mi dech.

  

      Máš nové pocity i rozpaky.

Zůstanou nebo odplynou jak mraky?

         Nutí tě přemýšlet i snít,

        prosté věci umí okouzlit.

 

  To malíř ti daroval přírodu, nebe,

        přidal něhu a také sebe.

         Trošičku přivírám oči,

      z té krásy se až hlava točí.

 

         Žasneš, co tě dojímá,

    jak touha s něhou tě objímá.

     Ve všem nechtěj mít jasno,

  vnímej to nadpozemské krásno.

 

     Přišel za mnou krásný den,

       to oslovil mě obraz jen!

 

                             Hana Jílková