Například: Dobré zprávy
A CO NEVIDÍ LIDÉ?

Úryvek z živého rozhovoru „Vědomí a Osobnost. Od předem mrtvého k věčně Živému“

textová verze v redakci Anastasie Novych; zkratky v textu - redaktorka Tatiana - T; Žanna - Ž; Igor Michajlovič Danilov - IM


T: Igore Michajloviči, a co lidé nevidí? Co se s nimi globálně děje?

IM: To je dobrá otázka: "Co lidé nevidí?" Lidé nevidí nic. Ve skutečnosti, když vezmeme člověka jako Osobnost, jako diváka, který je přítomen v divadle života, tak člověk nevidí hlavní věc. Lidé nevidí, že jsou Osobnostmi. Lidé nevidí a nerozumí tomu, že se skutečně mohou stát nesmrtelnými. Nevidí a nechápou elementární věc – kvůli čemu jsou tady, tedy to nejjednodušší – v čem je smysl jejich existence.

Na co spoléhají? Na obvyklé věci: na to, co si osvojili od dětství, čemu je naučili. A čemu je naučili? Aby byli rozumní, poslouchali vědomí, byli vychytralí, žili, přežívali. Žili a přežívali kde? Zde je správné zaměření – přežít. Vždyt’ žít – to je správné. A žít dobře - je také správné. Ale žít kde? Život věčný se nahrazuje dočasnou existencí. A co se děje s člověkem? Je jako slepý. A to, co mu ukazuje vědomí ... No jasně, ukazuje mu: "Tady je strom". Člověk se přiblížil, dotkl se - strom. "Zde je kámen". Člověk přišel, zkusil, ano, je to kámen. Může ho zvednout, je těžký. A vědomí říká: "Copak, proti tomuto se dá něčím argumentovat? A věda to též potvrzuje. A vy mluvíte o nějakých duchovních věcech".

A kdo potvrzuje? A pomocí čeho se potvrzuje? Pomocí vědomí. A co je to vědomí? Člověku se právě zdá, že vědomí - to je on. A je to opravdu on? A zde je největší hádanka a největší slabost toho, koho nazývají ďáblem či systémem. V tom je slabost.

Mnozí tvrdí, že síla satana spočívá právě v tom, že se mu podařilo dokázat, že neexistuje. A každý člověk, který nastoupil na Duchovní cestu a začal poznávat všechny složitosti této cesty, její jednoduchost a krásu, první co vidí, je, že vědomí není jeho a neslouží jemu. Vědomí je právě tím diktátorem, částí systému, který jím manipuluje, a dělá z něj, ze svobodné Osobnosti, otroka. V tom je smysl.

Ale proto, aby to člověk uviděl, musí v první řadě prahnout po vnitřní svobodě. Ne chtít, ne přát si, ale prahnout! To musí být jeho potřeba. A tehdy, když člověk cítí tuto potřebu, tehdy může projít touto cestou. A pokud on jen "chce" a "přeje si", pak všechna "chci a přeji si" stejně prochází přes vědomí. Pokud veškerou svou zkušenost s "duchovní cestou" (nazvěme ji tak, v uvozovkách) propouští přes své vědomí, bude schopen někam dojít?

Také jste se v tom zmítali. No, a co? Je možné něčeho dosáhnout prostřednictvím vědomí? Ničeho. Protože udělá vše tak, abys nepokročil. Proč? Protože opět zákony hmoty: "řiď a panuj", "vlastni, alespoň dočasně, ale vlastni. Je to mnohem lepší, než zde, ve hmotném světě, nemít nic".

Ž: No, ano, ale pokud vědomí ztratí svou moc nad Osobností, jednoduše nedokáže přežít. Zde je takový moment a je velmi důležité ho pochopit, že dokonce i potom, co se člověk během života duchovně osvobodí, vědomí stejně zůstává s ním v komplexní sadě s tělem. Ovšem když skutečně získáš tuto vnitřní svobodu, když skutečně cítíš Duchovní svět a žiješ jím každý den, tak se stává nedílnou součástí tvého života. No a samozřejmě, ovládání svého vědomí se stává velmi snadným. Jasně, že vědomí stále pokračuje ve své agresi vůči tobě jako Osobnosti, stále se pokouší ti takovými šablonami vnutit své programy. Osobnost však už chápe, v čem spočívá Pravda. A v tom je ten smysl. Je třeba poznamenat, že vědomí napadá mnohem méně, protože tento proces se stává pro vědomí jednoduše nevýhodným, úbytkovým.

A když už tělo dožije svůj pozemský čas, svobodná Osobnost, která ještě za života těla dosáhla duchovního osvobození, jednoduše odchází do svého Rodného Domu, vrací se do Duchovního světa. Vědomí však přestane existovat navždy. A právě když Osobnost po tomto prahne, když cítí tyto vnitřní impulzy, když skutečně odpovídá na vnitřní volání, na duševní Lásku, na pocity, které vycházejí z duše, právě proto, když se ty duchovně osvobozuješ, vědomí o tom ví a velmi se bojí fyzické smrti těla, protože pro něj tento proces, jakož i pro fyzické tělo, je prostě smrt.

IM: V přímém smyslu, ano. Tato část systému, která se nazývá lidské vědomí, ve skutečnosti přestává existovat po smrti těla duchovně osvobozeného člověka. Ale systém také ztrácí moc nad člověkem, když se člověk během života duchovně osvobodí, tedy stává se svobodným – v tom je význam svobody. Je svobodný! To znamená, že ovládá své vědomí.

Kdokoliv řekne: "Ovládám své vědomí. Je to přece moje vědomí. Dělám si, co chci". O tom jsme hodně mluvili. Ale sedni si s tužkou a listem papíru a zapisuj vše, co ti ukazuje a říká. A pak si přečti a podívej se: „Chtěl jsi to? Objednal sis tyto myšlenky? Objednával sis tato přání? A proč se to všechno děje?“

... Ano, můžeme se pokusit dokázat z hlediska psychologie, neurofyziologie a dalších věd, proč tomu tak je, proč vědomí právě toto ukázalo ... jeho šablonovitost. Celá psychologie je založena na šablonách vědomí, no, aby to bylo jasné. Studují tyto šablony a učí se techniky manipulace těmito šablonami s pomocí jiných šablon. Opět tatáž hůl, jen tím druhým koncem.


videorozhovor na: allatra.tv, překlad textu na: allatra-book.org, allatra.cz, allatra.sk

Líbí se mi 23



A CO NEVIDÍ LIDÉ? - Hodnocení: 5.00 z 5.00 . Počet hlasů: 23
Podobné články:



Zanechat komentář

Myšlenka dne

Síla slova vytváří sílu myšlenky a síla myšlenky pak vyvolává činy.


Kalendář událostí