Žasneš nad krásou poupěte a ranní rosou,
vidíš dítě se trávy dotýkat, nožičkou bosou.
Prožíváš zázraky – života narození,
tu sílu a křehkost co před očima se mění.
Krátké, dlouhé, klikaté i záludné cesty a cestičky,
radost, trápení, štěstí i neštěstí na nich neminou lidičky.
Přijde krutost s pýchou, až u srdíčka bolí,
doteky slunce a přírody vše s láskou zhojí.
Díky bouřce, vichřici, žalu a bolesti,
toužíš po slunci, klidu, zdraví a radosti.
Mocná záře slunce, krásna a lásky,
vytlačí stíny bolesti, zadními vrátky.
Hned truchlíš, hned štěstím se vznášíš,
díky zlu, si dobra nesmírně vážíš.
Žiji, jsem tu, aniž za to mohu,
plakat, smát se i milovat chci stále znovu.
Cesty a cestičky, nové dálnice nahradily,
vnímání krásna s rychlostí ustoupily.
S dálniční rychlostí honíme čas,
kde jsou ty pěšinky plné klidu a krás.
Hana Jílková, Loštice
ŽIVOTE…… . Počet hlasů: 21 |
“Hlupákovi skládej hold za pochopení, chytrému je hloupé nepochopit.
Zanechat komentář