Splynutí

Okamžik zastavení

okamžik pohlazení

to sluneční záře

zlehka dotýká se tváře.

 

Šumivě bublavou si řeka píseň zpívá,

radostně přeskakuje kameny,

bez ohledu na to, zda někdo se dívá

a pozoruje její stálé proměny.

 

Opřená o strom

cítíš v zádech jeho tep,

kouzelný okamžik

až tají se dech.

 

Okamžik zastavení

okamžik pohlazení

štěstí je tady a teď

a jinak tomu není.

 

Alena Chamrádová, Ostrava