Například: Dobré zprávy
Nikdy není pozdě…

Pomalu se chýlí ke konci lekce jógy, doznívá posvátná vibrace mantry Óm. Skládám si podložku na cvičení, abych zde udělala místo pro dalšího cvičitele. Těsně před odchodem mne osloví jedna cvičen­ka - milá starší dáma, která dnes byla cvičit poprvé: „Víte, cvičení bylo fajn, jen jsem Vás trošku hůř slyšela a ta moje kolena, to je potíž, pořádně mi nešlo sedět v medi­tačním sedu, ale všem ostatním to šlo moc pěkně.“ Slibuji paní, že budu příště mluvit víc nahlas. „S koleny si nemusíte dělat sta­rosti, časem to povolí, vždyť jste byla dnes na první lekci a někteří chodí cvičit třeba i pět let“, povzbudím paní s úsměvem.

„Víte, mě je devadesát dva let“, dodá paní jen tak jakoby nic.

Moje čelist lehce padá a jediné, co ze sebe dostanu je: “Jste úžasná!“

Na recepci se mne paní ještě zeptá: „Řekněte mi prosím, jak intenzivně mám cvičit?“

„No, cvičte jemně, pomalu, ne přes bolest a v souladu s dechem.“ „To ne, já to cvičení chci pořádně cítit, když už jsem si to zaplatila.“

V tu chvíli mne napadá, kolik toho mu­sela tato žena, které je již tolik let, prožít a napadá mne myšlenka, že cvičenci nad 80 let by si už zasloužili mít cvičení lev­nější, ne-li úplně zdarma. Cestou domů pak přemýšlím o koříncích a kořenech, jak je má kdo pevné a stále myslím na vitali­tu a elán této ženy. Na další lekci za týden přidávám trochu na hlase a paní je spoko­jená. Na dalších lekcích pak mluvím úplně normálně a vzhledem k tomu, že si paní nestěžuje, usuzuji, že se jí po cvičení snad zlepšil i sluch. Na závěr hodiny inzeruji možnost náhrady cvičení za státní svátek, kdy je zavřeno. “Víte, ale v pondělí a úterý nemohu, protože to ještě pracuji“, ozve se paní 90+. Opět mne šokuje a moje čelist lehce padá podruhé, ale ještě se stihnu milé paní zeptat, zda někdy v minulosti cvičila nebo sportovala. Dostanu odpověď: „Ano, jen jednou jsem vyzkoušela pilates, ale do­opravdy jsem začala až nyní.“ Musím říci, že paní cvičí na svůj věk úžasně. Je vidět, že za tělem je ještě něco víc, co nás udržu­je v kondici a to je naše mysl. Po čase se v kurzu nějak provalila informace o pokro­čilém věku paní cvičenky a tak se ostatní přišli zeptat, jestli je to skutečně pravda. Lehce pokyvuji hlavou, i když věk žen by se neměl zveřejňovat, ale v tomto případě to asi úplně platit nemusí.

Jak je vidět, cvičit může opravdu každý a na věku nezáleží.

Alena Stellnerová, AAS

Líbí se mi 24



Nikdy není pozdě… - Hodnocení: 5.00 z 5.00 . Počet hlasů: 24
Podobné články:



Zanechat komentář

Myšlenka dne

Nejcennější cesta vede k poznání Boha skrze rozum, kdy skutečné poznatky překonávají materiální podstatu a otevírají bránu podvědomí klíčem Lásky.


Kalendář událostí

Zasílání aktuálních informací o nových článcích na stránkách Polahoda a dalších projektech MSH "ALLATRA"