Nic už nebude takové, jako kdysi. Ale Vše může být takové, jako ještě nikdy!

Vidím zeleň stromů, a také rudé růže,
vidím je vykvétat, pro mě i pro Tebe.
A já si pro sebe říkám:
"Jaký to Nádherný Svět."

Vidím modrou oblohu a bílé mraky,
jasný požehnaný den, tmavá posvátná noc.
A já si pro sebe říkám:
"Jaký to Nádherný Svět."

Barvy duhy, jsou na nebi tak krásné,
jsou také na tvářích lidí jdoucích kolem.
Vidím, jak si Přátelé potřesou rukou
a říkají: "Jak se máš?"
Ve skutečnosti říkají: "Mám Tě Rád!"

Slyším dětský pláč, vidím je růst,
naučí se víc, co se já nikdy nedozvím.
A já si pro sebe říkám:
"Jaký to Nádherný Svět!"
Ano, já si pro sebe říkám:
"Jaký to Nádherný Svět!"