Metody trakce při léčbě osteochondrózy páteře

Neexistují špatné
léčebné metody, v případě
že opravdu uzdravují.

     Užití metody trakce při léčbě osteochondrózy páteře je ve vědeckých kruzích dodnes sporné a existuje k němu mnoho zcela zásadních výhrad.

     Ovšem to se pacient přirozeně nedozví ani z reklam na nejrůznější trakční metody léčby páteře, ani v samotných centrech, kde se takové metody praktikují.
     Naopak, v reklamních brožurách se můžete dočíst následující: • „trakce páteře je efektivním prostředkem léčby při posunutých ploténkách, které jsou navíc i vyklenovány“; • „představuje jednu ze základních metod léčby neurologických projevů osteochondrózy páteře“; • „trakční terapie umožňuje léčbu vyhřezlých meziobratlových plotének bez nutnosti operace“; • „trakce se aplikuje v prvé řadě za účelem odstranění bolesti“;
     Poslední uvedený slogan je obvykle zvýrazněn tučným písmem, aby pacient nevynechal hlavní chyták nalíčený na jeho psychiku — „v prvé řadě za účelem odstranění bolesti“. To znamená, že vede člověka k tomu, aby se zaměřil na následky onemocnění páteře a příliš se nezamýšlel nad příčinami jejich vzniku a tím spíš ani nad dalšími následky takové „efektivní léčby“. Podívejme se tedy podrobněji na to, co je to trakce páteře, jakým způsobem při ní dochází k dočasnému odstranění bolesti a jaké má další následky... více v knize prof. Danilova "Osteochondróza pro profesionálního pacienta"
     Odborníci vychvalující metodu trakce v reklamních brožurách popisují, že díky této metodě se zvětšuje výška ploténky a také meziobratlového (foraminálního) otvoru, prostor pro procházející míšní kořeny (nervy) se rozšiřuje, zlepšuje se mikrocirkulace, klesá městnání (otoky) venózní krve v kořenech. A je to opravdu tak. Zapomíná se však upozornit na to, že k těmto změnám dochází pouze během trakce, dokud jsou meziobratlové klouby roztaženy. Po ukončení trakce se pohybové segmenty páteře zasažené degenerativně dystrofickým procesem navracejí do téhož patologického stavu, v jakém byly i před začátkem trakce. Jen s tím rozdílem, že mezitím byl fibrózní prstenec meziobratlové ploténky poškozen. Trakce pouze napomáhá vzniku výhřezu meziobratlové ploténky! Kromě toho, během trakce dochází k poškození synoviální membrány meziobratlových kloubů v důsledku jejich přílišného roztažení. Protože je synoviální membrána bohatě vybavena receptory, tedy nervovými zakončeními (o tomto důležitém aspektu jsem se již zmiňoval v tématu „Osteochondróza bederní páteře“ a dále o tom bude hovořeno v tématu „Manuální léčebné metody“), není překvapivé, že člověk během takové „inkvizitorské“ procedury může v některých případech (například, je-li přítomna spondyloartróza) pociťovat bolesti a nepříjemný pocit. Ale pokud člověk netrpí takovými komplikacemi, jako například již zmíněná nemoc, pociťuje často po této proceduře dočasnou úlevu. Proč k tomu dochází?

     Metoda trakce v některých případech opravdu přináší pacientovi krátkodobou úlevu, ovšem je pravda, že poté nevyhnutelně následují vážné komplikace. O tom ale samozřejmě lékaři s danými znalostmi, kteří na této metodě vydělávají, obvykle mlčí. Jaké procesy, které probíhají během trakce, tedy podporují iluzi „úlevy“? Za prvé je to fakt, že při přílišném roztažení meziobratlových kloubů dochází k dočasné dekompresi foraminálních otvorů, což vede k dočasnému pocitu úlevy od bolesti. Nicméně, když je tato procedura trakce páteře ukončena, meziobratlové klouby se navrací do obvyklé polohy. To jsou zákony fyziky! Když tedy člověk po této proceduře přechází do vertikální polohy (stoupne si na nohy), bude na něho, stejně jako dříve, působit stejné zatížení! A co je důležité, působí i síla gravitace, která nikam nemizí, ani během procedury, ani po jejím ukončení, bez ohledu na to, zda je člověk ve vertikální nebo horizontální poloze. Znamená to, že zákony fyziky opět fungují!
     Za druhé je to fakt, na který jsem již upozorňoval, že na kloubních plochách meziobratlových kloubů se nachází velké množství receptorů. V průběhu degenerativního procesu, kdy se posunují kloubní povrchy meziobratlových kloubů, dochází k přílišnému roztažení kloubního pouzdra (synoviální membrány), a proto receptory (mluvilo se o nich v tématu „Osteochondróza bederní páteře“) v daném segmentu páteře jsou jedněmi z prvních, které vysílají signály o poškozeních. Jako odpověď na takový signál spouští organizmus celý ochranný program s cílem „znehybnit“ pohybový segment páteře na dobu, kdy budou v poškozené části působit adaptivní mechanizmy.
     Bolest přece neumožňuje zatěžovat poškozené části páteře. Po dobu těchto omezení zapojuje organizmus veškeré možnosti, aby přizpůsobil ostatní segmenty a systémy novým podmínkám a aby v nejvyšší možné míře minimalizoval škodu způsobenou těmito změnami. Pokud je bolest odstraněna a je znemožněno fungování adaptivních mechanizmů, hrozí vážné důsledky.
     Během procesu trakce začínají receptory meziobratlových kloubů podávat signály o změně podmínek, takže organizmus na takové změny začíná reagovat. To ve výsledku vede k tomu, že program adaptace poškozeného segmentu a ochranných mechanizmů je organizmem zastaven a dostavuje se pocit úlevy od bolesti. Nicméně ona úleva, jak už jsem říkal, je jen dočasná. Jakmile je procedura trakce ukončena, staré problémy se vrací a to ještě v horší podobě.

"Příroda daruje člověku zdraví,
pokud člověk pochopí sám sebe
a s rozmyslem následuje
svoji přirozenost."

prof. Igor Danilov
úryvek z knihy Osteochondróza pro profesionálního pacienta