Například: Dobré zprávy
Jak se chovat při povodních. INSTRUKCE.

V cyklu článků, zaměřených na téma mimořádných situací, rozebereme takovou událost, jakou je povodeň, objevující se obzvláště na jaře a na podzim, kvůli silným dešťům. Ačkoli by se zdálo, že povodeň není tak působivou katastrofou jako hurikán, tornádo nebo zemětřesení, zaujímají povodně vedoucí postavení v počtu opakování, pokrytí ploch a celkové průměrné roční ekonomické škodě.

Co je to „povodeň“?                

Povodeň – závažné zaplavení terénu, kvůli stoupající hladině vody v řekách, jezerech, mořích, přehradách, kvůli dešti, rychlému tání sněhu, větrnému přívalu vody na pobřeží a jiným důvodům, které způsobují jak újmu na zdraví lidí, nebo dokonce vedou k jejich smrti, tak způsobují materiální škody. Povodně vznikají různým způsobem, a proto se blíže podíváme na základní příčiny jejich vzniku, vycházeje s klasifikace hydrologů. Podrobně:

Příčiny vzniku povodní:

  • Velká voda – intenzivní relativně krátký vzestup hladiny vody v řece, způsobený vydatnými dešti, lijáky, a někdy i rychlým táním sněhu během oteplení. Tento typ povodně může nastat několikrát do roka, jelikož se na jejím vzniku podílí, především, vydatné dešťové srážky. Obzvláště nebezpečné jsou takzvané bleskové povodně, spojené s krátkými, ale velmi intenzivními lijáky, ke kterým dochází i v zimě, kvůli oteplení (například, v roce 2016, dlouhotrvající deště vyvolaly sérii povodní ve Francii, Německu a Rusku).
  • Záplava – při jarním tání sněhu, voda nestihne vsáknout do promrzlé půdy, v důsledku čehož její přebytky míří do řek a nádrží, což vede k prudkému nárůstu hladiny jejich vod, a následnému rozlití a záplavě. Obvykle se to vztahuje k malým povodním, ovšem někdy mohou být následky katastrofální.

 

 

  • Tsunami – následkem podmořských sopečných výbuchů nebo podmořských zemětřesení, vzniká obří oceánská vlna, která zaplavuje celé pobřeží, až do vzdálenosti čtyř kilometrů. Tyto povodně mývají katastrofální následky (k silnému zemětřesení a následné tsunami došlo v Japonsku v roce 2011).
  • Zvýšení dna – řeka postupně hromadí nánosy, a to zejména na mělčinách, v ústích řek a deltách. Hloubka řeky se v těchto úsecích snižuje, tok vody se rozlévá a zaplavuje okolí břehů. Záplavy se objevují po několika letech od zahájení procesu, mají pomalý charakter, ale dají se snadno předvídat a odstranit výkopovými a úklidovými pracemi.

 

Protržení nádrže – nastává, jakmile nádrž, přehrada nebo hráz, z důvodu nenadálých okolností (například zemětřesení), neodolá silnému náporu vody. Povodeň se v té chvíli stává velmi mocnou, destruktivní (ničí vše, co jí stojí v cestě, bez ohledu na hmotnost) a nerovnoměrnou (ničivá síla vodního toku se může rovnat vlně tsunami), ale obvykle krátkodobou.

 

 

  • Bariéra – se tvoří brzy na jaře v důsledku blokování toku řeky ledovým příkrovem, což způsobuje vzdouvání vody nad ledem. Pro tento druh povodní je charakteristické vysoké, ale krátkodobé zvýšení hladiny vody v řece.
  • Zátaras – vzniká následkem ledové zátky, která se tvoří nakumulováním rozbitého ledu v místech, kde se řeka zužuje. Při zátarasech se voda nevzdouvá tak silně, jako v případě bariér, ovšem záplavy mají dlouhodobější charakter.
  • Větrný příval – vzestup hladiny vody mohutných řek v ústích do moře, na větrných částech mořského pobřeží a na velkých jezerech a nádržích, vyvolaný působením silného větru na vodní hladinu. Vyznačují se tím, že nejsou periodické a netrvají dlouho, proto jsou – nepředvídatelné. (Záplavy tohoto typu byly pozorovány v Petrohradě (1824, 1924)).

Klasifikace povodní podle velikosti.

Vycházeje z následků škod, hydrologové rozlišují čtyři skupiny povodní (záplav):

  • Malé záplavy – tvoří se na rovinatých tocích a pokrývají nevelká pobřežní území, vypuknou 5–10 krát za rok a obyvatelstvo si snadno poradí s následky povodní tohoto typu.
  • Nebezpečné záplavy – nejsou tak časté jako malé: jednou za 20–25 let. Pokrývají rozsáhlé pozemky v údolích řek, což způsobuje značné materiální škody, zatopí 10 až 20% plodin. V některých případech si dokonce vyžádají evakuaci obyvatelstva.
  • Vysoce nebezpečné povodně – probíhají každých 50–100 let. Podobné povodně zničí asi 50 až 70% orné půdy, a někdy i celé vesnice. V důsledku toho strádá veškeré zemědělství, je ochromena normální životaschopnost regionu. Nastává nevyhnutelnost hromadné evakuace lidí z nebezpečné zóny. (konkrétní příklad – záplavy v Tomsku v roce 1947).
  • Katastrofální povodně – vedou k hromadným ztrátám na životech, zničí téměř veškerou zemědělskou půdu, zaplavují celá města a pokrývají plochu několika povodí. O pomoc při odstraňování následků katastrofálních povodní žádá postižená země často mezinárodní společenství, protože není schopna se sama se následky vypořádat. Tyto povodně se vyskytují jednou za 200–300 let. (Taková povodeň postihla Čínu ve třicátých letech minulého století).

Co dělat při povodních?

Naštěstí se současní vědci naučili dostatečně přesně předpovědět pravděpodobnost povodně, s předstihem varovat obyvatelstvo a evakuovat lidi z oblasti běsnícího živlu. Nicméně, v případě přetržení přehrady nebo tsunami – je tento zásah problematický.

Pokud žijete v povodňových oblastech, potom musíte, s předstihem, společně se svými sousedy, kteří žijí ve vašem okolí, prozkoumat hranice pravděpodobné záplavy, a také určit ta vysoko postavená místa, kde se můžete ukrýt a společně přečkat povodeň. Musíte také předem naplánovat trasu a dohodnout se na místě plánovaného setkání s členy své rodiny, příbuznými a sousedy v případě přijetí signálu k následné povodňové evakuaci. Je také vhodné zjistit místo, kde se nachází loďky nebo alespoň stavební materiál, z něhož by se společnými silami dal rychle postavit vor.

V případě varování obyvatelstva před nadcházející povodní – si sebou vezměte předem připravený batoh s doklady, léky, cennostmi, teplým oblečením a dvoudenní zásobou potravin. Před odchodem z domu vypněte elektřinu, plyn, uhaste oheň v peci (kotli), upevněte lehké předměty před domem, aby neuplavaly. Okenní a dveřní otvory musí být zavřené, a pokud je to možné, zvnějšku zatlučené prkny nebo deskami. Ujistěte se, že vaši sousedi slyšeli evakuační signál a také opouštějí nebezpečnou zónu záplavy. Při odchodu se pokuste pomoci starším lidem a ženám s dětmi opustit zónu možné záplavy. Vždyť jedině společnými silami lze překonat globální katastrofy. 

Pokud se vám nepodařilo opustit dům, musíte se všichni společně dostat na střechu domu a vztyčit jakoukoli plachtu či prapor, aby vás záchranáři mohli najít. Pokud je venku tma, je třeba na sebe upozornit pochodní nebo baterkou. Jakmile dorazí záchranáři, přejděte společně do záchranného člunu a řiďte se jejich instrukcemi.

Pokud se budete ukrývat v místnosti, pamatujte, že nejvíce bezpečné prostory v domech jsou místa u hlavních nosných zdí, a to zejména v rozích tvořených nosnými stěnami, v blízkosti sloupů. Odstraňte ze své blízkosti předměty, zejména skleněné, které by mohly spadnout a poranit vás.

Pokud se pomoc nedostavila a pokračující vzestup vody ohrožuje úkryt, použijte vor nebo předměty, které můžete využít jako plavební prostředky a společně plujte ze zóny nebezpečí, nezapomínejte přitom stále nouzově signalizovat. V případě, že uvidíte lidi ve vodě, projevte lidskost a udělat vše pro to, abyste jim pomohly. Pokud se ve vaší blízkosti začne topit člověk, panikaří a negativně uvažuje, musíte k němu doplavat zezadu a odtáhnout ho za vlasy na bezpečné místo, aby vás neutopil.

Pokud jste ve vodě, nezapomínejte, že se v žádném případě nesmíte držet za dráty elektrického vedení. Většinu smrtelných případů při povodních má na svědomí právě úder elektrickým proudem. Pokuste se ukrýt na bezpečném místě, dokud nedorazí záchranáři.

Jakmile se po povodni vrátíte domů, nejprve se ujistěte, že je stavba pevná a nehrozí její zhroucení, potom teprve běžte dovnitř a vyvětrejte. Předtím, než zapnete elektřinu nebo dokonce zapálíte sirku, bezpodmínečně prověřte provozuschopnost plynového, elektrického, vodovodního a kanalizačního vedení (tyto kontroly je třeba provézt s odborníky). Ujistěte se, že je vše v pořádku, odčerpejte vodu ze sklepů, vysušte pokoje, zbavte jímky a studnu bahna. Zkušenosti lidí, kteří takové situace zažili, ukazují, že nejlepší je spojit své síly dohromady se svými sousedy a společně obnovit obydlí, prostě pomáhat si navzájem. Půjde to mnohem rychleji, než to dělat samostatně, a také kvalita bude vyšší, vždyť jedna hlava je dobrá, ale víc hlav víc ví.

První pomoc.

Abychom „neztratily hlavu“ při pohledu na zraněného člověka v době povodní, doporučujeme seznámit se s pravidly první pomoci, podle učebnice pro záchranáře. Jsou to jednoduché znalosti, které by měl znát každý člověk. Díky nim můžeme postiženému člověku poskytnout první pomoc přímo na místě nehody. Existují situace, kdy musí postižený člověk poskytnout první pomoc sám sobě. Podle statistik mohlo 90% obětí zůstat naživu, kdyby jim včas a kvalifikovaně byla poskytnuta první pomoc ihned po nehodě.

Při povodních je nejčastějším důvodem pro poskytnutí první pomoci tonutí, různá poranění a podchlazení. Samozřejmě nejsou vyloučeny ani jiné příčiny.

TONUTÍ – zaplnění dýchacích cest tekutinou nebo tekutou hmotou. Příznaky tonutí jsou: vylučování pěny z úst, zástava dýchání a srdeční činnosti, zmodralá pleť, rozšířené zorničky.

 

První pomoc:

  1. Vyčistěte ústa: položte postiženého břichem na své stehno, aby jeho hlava visela k zemi. Poté energicky tlačte na hrudník a záda, z důvodu odstranění vody ze žaludku a plic.

  1. Poté začněte okamžitě provádět umělé dýchání.

  1. Způsoby použití pásů, popruhů, ručníků, atd.:

- Na „raz – dva“ zvednu zraněného – dochází k nádechu;

- Na „tři – čtyři“ ho spustím na zem;

- Na „pět – šest“ udělám pauzu – dochází k výdechu

  1. Pro obnovení srdeční činnosti je nutná, souběžně s umělým dýcháním, nepřímá masáž srdce.

 

    5. Po každých 5–6 stlačeních srdeční oblasti, vdechujeme vzduch do úst nebo nosu postiženého. Toto provádíme až do úplného obnovení dýchání a tepové frekvence.

  1. Jakmile obnovíme dýchání a srdeční činnost, je třeba postiženého zahřát, zabalit do deky a dopravit ho do nejbližšího zdravotnického zařízení.

 

PODCHLAZENÍ (hypotermie) – celkové podchlazení těla nastává, jakmile organizmus není schopen kompenzovat tepelné ztráty. Při celkovém ochlazení je postižený unavený, lhostejný, kůže je bledá, s fialovým nádechem, a studená, pulz je zpomalený, tělesná teplota je nižší než 36°C. Následkem dlouhodobého působení chladu se periferní cévy zužují, a veškerá krev se soustřeďuje hluboko v těle. 

První pomoc při podchlazení:

Jestliže podchlazení nastalo v důsledku dlouhodobého pobytu člověka ve studené vodě, tak po vyjmutí z vody z něj musíme sundat mokré oblečení a podle možností jej převléknout do suchého. Potom ho teple zabalit, obklopit ohřívači a podávat horký čaj.

ZRANĚNÍ – narušení celistvosti tkáně následkem vnějších faktorů. Zranění může být mechanické, fyzické, chemické, biochemické a duševní. 

PORANĚNÍ – mechanické narušení měkkých tkání bez poškození kůže. Místo poranění je bolestivé, objevují se otoky, podlitiny a krevní sraženiny. V případě poranění hrudníku, dochází k poruše dýchání. Poranění břicha může způsobit protržení játry, sleziny, střeva a vnitřní krvácení. Poranění hlavy způsobuje otřes mozku.

RÁNY – poškození tělesné tkáně následkem mechanického působení, doprovázené narušením celistvosti kůže a sliznice. Rozlišujeme sečné, tržné, řezné, střelné a bodné rány. Jsou doprovázeny krvácením, bolestí, narušením funkce poškozeného orgánu a mohou být ztěžovány infekcí.

První pomoc v případě zranění, poranění a ran:

V případě tepenného krvácení přijmout opatření pro jeho dočasné zastavení. Z rány odstranit kousky oblečení a velká cizorodá tělesa. Vlasy kolem rány odstřihnout nůžkami. Kůži kolem rány očistit lihem a briliantovou zelení (1% roztok). Přiložit bavlněný obvaz z jednorázového balení (na ránu se může přiložit několik sterilních ubrousků, zakrýt je sterilní bavlnou a zavázat). Pro zpevnění obvazy na hlavě je vhodné použít síťkovaný obvaz.

V případě rozsáhlých hlubokých ran, musíme zraněné končetině zajistit potřebný klid: ruku zavěsit na šátek nebo přivázat k tělu, nohu znehybnit cestovní dlahou.

Ovázání trupu a břicha je nejlépe provádět určenými samolepícími obvazy (ubrousky zpevnit obinadlem nebo náplastí).

Při silné bolesti (v rámci možností) můžeme podat 1–2 ml 2% roztoku Promedolu (nitrosvalově) nebo nenarkotická analgetika (Tramal, atd.)

 

Sjednocení lidí během katastrofy na Dálném východě.

V roce 2013, konsolidovaná skupina dobrovolníků, čítající 96 lidí, zachránila obytnou čtvrť na Dálném Východě, ve které žije dohromady 100.000 lidí, tím, že drželi svými zády hráz při povodni.

 

Hráz, oddělující jezero Mylki od obytné čtvrti, se ukázala jako nedostatečně silná v průběhu stoupající hladiny vody do výšky 7 metrů. Z tohoto důvodu držela skupina 96 dobrovolníků na svých zádech vodoodpudivou textilii, stála po pás ve vodě, a nedovolila vodě prorazit, dokud se nedokončili zpevňující práce. Záchranáři stáli dva dny ve studené vodě, střídajíce jeden druhého. Voda byla velmi studená, ale oni to překonali a hráz udrželi. Voda neprošla.

Závěrem bychom chtěli dodat, že bez ohledu na to, jaký by byl rozsah povodní a jejich následků, nezapomínejme, že každý z nás je v první řadě Člověk, proto v kritických situacích postupujme jako duchovní a morální lidé – pomáhejme si navzájem. Projevme své nejlepší vlastnosti a poskytněme vzájemnou pomoc i ostatním postiženým, kteří jsou na tom stejně jako my.

 

 

 

„Vždyť každý, i když se nachází na kterémkoliv místě na Zemi, nemá žádnou jistotu a zítra se může stát obětí přírodních katastrof, klimatickým nebo jiným uprchlíkem. Každý může během okamžiku zůstat bez práce a živobytí. Jen lidskost a dobrota pomůže lidem sjednotit se a přežít toto období. Přitom každý z nás již dnes může projevit laskavost a dobrotu vůči ostatním. Koneckonců, kde žijí dva, najde se místo pro další dva, kde jich je pět, najde se místo pro dalších pět. Je-li člověk schopen poskytnout místo ve svém domě pro "cizí" rodinu a její děti, podělit se o jídlo, oblečení a přístřeší s lidmi v nouzi, stát se příkladem nejvyšších projevů lidskosti a humanity pro jiné, konat dobro, je reálna šance, že zítřek není pro lidstvo ztracen…“

 „Na všemožná rostoucí rizika není nikdo pojištěn a zítra může být klimatickým uprchlíkem kdokoli z nás. V této souvislosti je nutné urychleně změnit hodnoty společnosti od formátu spotřebitele k duchovnímu a mravnímu formátu, kde by dobro, lidskost, svědomí, vzájemné přátelství, dominance duchovních a morálních základů ve vztazích mezi lidmi byly na prvním místě, bez ohledu na jejich státní příslušnost, náboženské vyznání, sociální postavení a jiné umělé konvenční rozdělení světové společnosti. Pokud budou všichni lidé usilovat o vytvoření pohodlného života pro všechny, potom zachrání sebe a svoji budoucnost…“

 „Jsou potřebná naléhavá mimořádná opatření, která spojí úsilí všech národů, protože samostatně se nikdo nedokáže vypořádat s globálními výzvami v nadcházejících letech, ať už je to člověk, rodina, firma, město nebo stát. Pro tento účel bylo vytvořeno mezinárodní společenské hnutí ALLATRA ­ světové hnutí stojící mimo politiku a náboženství, které k dnešnímu dni čítá již stovky tisíc lidí ve více než 200 zemích po celém světě. Celá jeho činnost je zaměřena na přátelství a sjednocení lidí z různých zemí, prostřednictvím společných projektů, vzájemné pomoci a konsolidace úsilí při řešení problémů. Mělo by být vyloučeno vše, co lidi rozděluje a podporováno to, co je spojuje a dělá ve všech ohledech lidštější.“

 

ze zprávy „O problémech a důsledcích globálních klimatických změn na Zemi. Efektivní způsoby jejich řešení“

 

Zdroj: http://geocenter.info/article/chto-delat-pri-navodnenijah

Líbí se mi 51



Jak se chovat při povodních. INSTRUKCE. - Hodnocení: 5.00 z 5.00 . Počet hlasů: 51
Podobné články:



Zanechat komentář

Myšlenka dne

Život je nepředvídatelný a může se v něm přihodit led cos, dokonce neuvěřitelné věci, které si ani nedovedete představit.


Kalendář událostí