Například: Dobré zprávy
Bezpečí – to znamená co? .....pokračování úryvku pořadu s Igorem Michajlovičem Danilovem

... pokračování úryvku z pořa­du „Nadcházející přírodní katastrofy. O vztazích mezi lidmi. Zrození lidskosti. Jediná Pravda pro všechny“ z minulých čísel (Polahoda 7, 8/2016)

https://www.youtube.com/watch?v=zKkOy9hAKFM  (české titulky)

Tatiana: Jaký model lidského cho­vání v době, kdy probíhá nějaké neštěs­tí, katastrofy… Lidé na otázku: „Jak se představuješ, že to bude probíhat?“, si představují jen jedinou variantu: jakýsi chaos, bezpráví. Jakoby v jejich myslích neexistoval jiný scénář.

Igor Michajlovič: Samozřejmě že ne. Podívejme se na katastrofické filmy. Jaký je scénář? Vše se hroutí, všichni umírají, zachrání se pouze jednotlivci, ano? A znovu - kdo se zachrání? Elita a ti, které elita potřebuje. A ostatní jsou v chaosu. Mnozí lidé se cítí ztraceni. Ti, kteří jsou mazanější, se snaží stát, pokud ne elitou, tak alespoň elitě potřebnými. Chápeš? A k čemu to lidi nabádá? Zda­lipak k duchovnímu hledání, k lidskosti, k jednotě? A jak může být jednota, jestli­že se všechno hroutí? Lidé to vidí takto.

T: Takže napodobují model, zachrá­níš se tehdy, pokud budeš blíže k elitě?

IM: Pokud ne elitou, tak alespoň její nedílnou součástí, sluhou, že?

T: Jedině tak se můžeš zachránit.

IM: Inu, budeš mít alespoň nějakou šanci.

Tatiana: A opět, co znamená zachrá­nit se? Vždyť všichni dobře víme, že člo­věk je smrtelný, zatím nebylo člověka, který by…

IM: Vědomí mu říká něco jiného.

T: Hm, že bude žít věčně.

IM: Samozřejmě. Neříká ti, že dnes nebo zítra zemřeš. Říká ti, že budeš žít dlouho. V tom je fenomén vědomí. Je to nejhorší lhář, jaký může existovat. Člo­věk si to těžko dokáže uvědomit a po­chopit. Jaképak vědomí - vždyť to jsem já. Rozdělit sebe a vědomí. Ale o tom pohovoříme o něco později.

T: Bylo by dobré pohovořit o té­matu duchovnosti. O tom, že naše spo­lečnost nemůže přežít, dnes v období katastrof, bez duchovně-mravních základů. Co lidé chápou pod pojmem duchovnost?

IM: Ve většině případů? Většinou lidé chápou duchovnost jako - chodit do kostela. Samozřejmě veřejně, aby tě všichni viděli, aby tě pokládali za du­chovního člověka. No a podle druhu náboženství, provést tam nějaký mod­litební rituál. A zde duchovnost končí. A ještě důležitá věc: všichni vzpomína­jí, že jsou duchovní, že jsou děti Boží, a že Bůh má vůči nim povinnost, když se jim něco stane. A to nemluvím o ně­čem velkém, globálním – tam o to víc. Bříško tě zabolelo - "Pane, za co? "Snědl jsi něco špatného a tot‘ vše. Máš jít k lékaři, a ne Bohu zatěžovat hlavu svým nemocným bříškem. Vždyt je to tak. A dávej si větší pozor při výběru jídla.

T: Taková otázka: dokážou se lidé konsolidovat alespoň v jedné oblasti, nemluvě o větším regionu, planetě či kontinentu, a zda se umí konsolidovat v každodenních vzájemných vztazích, prostě v rodině?

IM: V dnešní době je problém nejen ve společnosti, ale už v rodině samotné. Jen se podívejte, kolik je rozvodů. To je opravdu katastrofa. A tím nemyslím jen tuto zemi, myslím celý svět - všude je tento problém. Proč? Opět se dostáváme k spotřebitelské společnosti - k vyššímu stupni lidského egoismu, k jeho pýše, nesnášenlivosti. Vždyť před tím, než se vdají či ožení, když se jen setkávají, tak jeden druhému ustupují, mají rozbouře­né hormony atd. Ale pohádka se svatbou skončí. A pak začíná život. A tu najednou začínají problémy. Pokud člověk není připraven ustupovat, vzdávat se něčeho, tak zaručeně začínají konflikty. Zaruče­ně. Konflikty - to jsou rozpory, je to za­čátek nenávisti a nesnášenlivosti k sobě navzájem. A tady už přichází moment odpovědnosti - pokud jsou děti, tak to je jakýmsi brzdícím faktorem. Ale dnes často už ani děti nemají vliv na rozhod­nutí manželů rozejít se. Někdy se ještě mohou navzájem tolerovat na základě takové nevyřčené dohody: vydělává je­den, a za to se druhý o něj stará. Tak jako sluha a pán.

Ale když se podíváme, jak je uspořá­daný svět a jak je uspořádána hmota, pak vše do sebe zapadá. Vždyť ve skutečnos­ti se jedna matérie snaží dominovat nad druhou matérií. Podíváme-li se, jak žijí zvířata, tak silnější diktují slabším, slabý slouží silnému a poslouchá. A tytéž in­stinkty se spouštějí u lidí. A bez duchov­nosti zde vznikají problémy.

IM: A co potřebujeme? Co chce každý člověk na tomto světě? V jednom z pořadů jsme se již dotkli těchto témat. Co potřebuje člověk na tomto světě, v první řadě? Nemyslím ted‘ duchovní hledání. Myslím, v hmotném životě.

T: Víte, vše se zúžilo na zónu pohod­lí. Nějaký ten komfort.

IM: Absolutně správně. Ale tento komfort, to je především…

T: Uspokojení potřeb svého já.

IM: No, to až na druhém místě. Na prvním místě je bezpečnost.

T: Bezpečnost.

IM: To především, a pak už začí­ná egoismus. Je to tak? A bezpečí – to znamená co? Vzájemný respekt jeden k druhému.

 

https://www.youtube.com/watch?-v=0TqI9BRGAFU

Líbí se mi 41



Bezpečí – to znamená co? .....pokračování úryvku pořadu s Igorem Michajlovičem Danilovem - Hodnocení: 5.00 z 5.00 . Počet hlasů: 41
Podobné články:



Zanechat komentář

Myšlenka dne

Člověk je bytost myslící, jeho hlavní síla spočívá v jeho myšlenkách.


Kalendář událostí